V sobotu odpoledne jsme se zúčastnili oslavy 25 let Diecézního centra života mládeže Vesmír a to ve velmi příjemné atmosféře.
Celý slavnostní program započal v 11:00 hod. děkovnou mší v kostele s. Matouše, kterou celebroval Mons. Mgr. Josef Socha, papežský prelát z biskupství královéhradecké diecéze. Po ukončení oficiální části mše Josef Socha poděkoval za velkého potlesku zakladateli DCŽM Vesmír Mons. Mgr. Pavel Rousek, který odvedl nejen na počátku zakládání duchovního centra ohromný kus práce. Další slovo potom patřilo Bc.Th. Tomáši Hoffmannovi, duchovnímu a řediteli DCŽM Vesmír, ten promluvil k cca 200 lidem a shrnul nejen 25 let existence „Vesmíru“, ale také jeho přítomnost a budoucnost, v závěru předal své slovo Pavlu Fischerovi bývalému poradci prezidenta Václava Havla, diplomata a velvyslance ve Francii, který se nejen za podpory senátorů uchází o prezidentský mandát v roce 2018. Jeho projev v žádném případě nebyl kampaní na prezidentskou volbu, ale naopak poděkováním nejen všem duchovním a dobrým lidem za činnost na DCŽM Vesmír s přáním krásných budoucích dnů.
Po mši svaté byl pro účastníky připraven oběd a po něm od 14:00 hod. vyprávění o DCŽM Vesmír z pohledu všech zainteresovaných stran.
Odpolední program po té pokračoval koncertem skupiny Veka a od 20:00 hod. se konal společenský večer. Vše se neslo v příjemné a milé atmosféře všech účastníků.
ON DCŽM Vesmír:
DCŽM Vesmír je provozováno Sdružením Jedlová, z.s. Jedná se v současné době o zapsaný spolek (původně občanské sdružení), které vytváří programy pro mládež. Členy spolku jsou mladí lidé, kteří zpravidla rok až dva stabilně žijí v DCŽM Vesmír (tým) a zmiňované programy spolu s mladými lidmi vytvářejí a realizují. Cílovou skupinou je mládež od 14-ti do 26-ti let. Posláním DCŽM je vést k opravdovým hodnotám (kvalitní mezilidské vztahy, nalezení a objevení sebe sama, pozitivní vztah k práci, zodpovědný přístup k materiálním hodnotám a cit k přírodě).
Sdružení Jedlová, z.s. (do roku 2014 Sdružení Jedlová) je od roku 1992 finančně podporováno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Od roku 2014 též Pardubickým krajem.
Základem areálu Vesmír je německá škola, ve které se učilo do roku 1946. Po odsunu německých obyvatel se postupně ze školy a dostavěných chatek na přilehlé stráni stalo rekreační zařízení a posléze pionýrský tábor Vesmír.
Na podzim roku 1992 celý areál zakoupilo Královéhradecké biskupství. Za toto místo tedy mladí lidé vděčí Mons. Karlu Otčenáškovi, tehdejšímu královéhradeckému biskupovi. Ten po koupi areálu pověřil P. Pavla Rouska, aby se ujal jeho provozování. P. Pavel krátce na to oslovil několik mladých lidí a pozval je ke spolupráci. S nimi vytvořil první „vesmírný tým“. Bylo též založeno zmiňované Sdružení Jedlová a začala se psát „nová historie Vesmíru“ - Diecézního centra života mládeže (DCŽM).
Proč Vesmír?
Název Vesmír je „poděděný po předcích“. Chata (zařízení) nese jméno Vesmír již od 60. let minulého století. A když se zde člověk za jasné noci podívá na oblohu, tak si připadá jako uprostřed hvězdného prostoru. Hvězdy jsou vidět od obzoru k obzoru. Na základě zkušenosti P. Miroslava Šimáčka v Příchovicích se postupně z inspirativního rozhodnutí biskupů zakládají domy stejného charakteru i v jiných diecézích. Tak vzniká Nazaret v Praze, Vesmír v Orlických horách, Přístav v Rajnochovicích, Osová Bitýška v brněnské diecézi, Stará Ves v ostravsko-opavské diecézi a Ktiš v českobudějovické diecézi. Jedná se o domy založené diecézním biskupem, stále otevřené mládeži, kde žije základní společenství (kněz a tým mladých), které usiluje o život křesťanské lásky a o přítomnost Krista v jejich středu. Tato duchovní kvalita života v domě a otevřenost k stálému přijetí je základem domova, který je pak nabízen příchozím mladých. Ti se tak mohou přímo "dotknout" reálného křesťanského života a prožít pravou tvář společenství církve. Protože jsou tyto domy většinou v krásné přírodě, nabízí i fyzický odpočinek, oduševňující kontakt s přírodou, ticho. Zároveň umožňují mladým vzájemné sdílení. Diecézní centra života mládeže (DCŽM) motivují mladé, aby nebyli konzumenti, ale spolutvůrci a protagonisté programu v domě. Svou kreativitou se pak mladí navzájem obohacují.
Sami mladí lidé dosvědčují, že jsou to místa konverzí, posílení v duchovním životě, objevení povolání, radosti z víry, nalezení zodpovědnosti za vlastní život, za církev a za svět. Z výzkumu o DCŽM z roku 2001 vyplývá, že do těchto center přicházejí nejen věřící, ale také značné procento hledajících, nevěřících a mladých lidí, kteří se ocitli v životní nesnázi. Tato centra tedy plní také funkci preevangelizační, evangelizační a diakonickou. Zároveň zde dochází k prevenci negativních jevů u mladé generace.
Na základě dosavadní zkušenosti se zdá, že v budoucnosti budou tato centra stále více nabývat na významu, protože mladí budou obtížněji nacházet trvalé zázemí, radu, posilu, prostředí žitého evangelia ve společenství vrstevníků, které by je povzbudilo, dodalo odvahu a jistotu, že i v dnešní době je možné být autentickým křesťanem.
Kardinál Miloslav Vlk je nazval "laboratoří církve budoucnosti" jistě i proto, že zde dochází ke spolupráci mladých laiků s knězem a je zde snaha o každodenní prožívání spirituality společenství.
Dlouholetý zodpovědný za mládež v Papežské radě pro laiky Mons. Boccardo tvrdí, že tyto domy jsou díky své originalitě a novosti přínosem české církve univerzální církvi. O tom svědčí např. fakt, že takové domy se z popudu místních biskupů začínají otvírat na Slovensku.
Z toho důvodu, že jde o život mladých lidí spolu s knězem a o život intenzivního společenství, je možné v DCŽM vidět přínos i pro formaci bohoslovců a mladých kněží.
