Stát ve státě, technická zkušebna a hnusný věci kolem...

Státem regulovaní majitelé STK drží při sobě jak nikdy předtím. Vyhazují auta, kterým nic není. Namísto ca 1.450,- Kč platili důchodci se zánovní Toyotou 3.400,- Kč jen proto, že státní zkušebna je odborností úplně mimo...

Starší důchodce ze Zlínského kraje vyhodil s jejich Toyotou technik jedné společnosti, co se silně angažuje v STK byznysu a zároveň je státem pověřenou technickou zkušebnou, před Vánoci s tím, že Lambdasonda (kyslíkový senzor ve výfuku) jejich velmi zachovalého Yarise  je buď "mimo rozsah", nebo "že neodpovídá specifikaci výrobce". Tak to stojí v protokolu. Důchodci tak překvapivě odjíždějí domů s vážnou závadou "B" a s omezením provozu jejich vozu na 30 dnů.

Po objednání do autoservisu na leden bylo panu S.Z. řečeno, že jejich Toyota je naprosto v pořádku a servis mu doporučil, že mu opakovanou STK zařídí sám, a že auto bude zcela jistě vyhovovat. Že mu to "zařízení STK" také musí navíc naúčtovat, kilometry, čas a tak, zadarmo ani kuře nehrabe. Tak se taky stalo.

Důchodce stál tenhle špás s STK dalších 1.640,- Kč navíc a zbytečnou ztrátu času. Čím to je, že když do STK přijde "servisák", tak auto vyhoví, zatímco důchodce vyhodí? Z principu ho mrzelo, že už z tak štíhlého důchodového rozpočtu zbytečně vyhodil peníze, a navíc, že strávil několik dní stresovým zařizováním nákladné diagnostiky a opakované STK zcela zbytečně. Chtěl přijít věci na kloub, takže začal zjišťovat informace...

Pátráním zjistil, že ani jedno z důvodových tvrzení STK, uvedených na protokolu, se nezakládá na pravdě. Podobný osud však mají stovky, ne-li tisíce majitelů podobných vozidel v ČR.
Technici "linkových kontrol" totiž, až na výjimky, prý zrovna neoplývají potřebnou odborností a soustředí se na vyhazování převážně jen těch zákazníků, kteří jsou bezbranní, nebo ze kterých nekouká nějaké to "kapesné". Své časté klienty s velkými parky vozidel si naopak předcházejí, aby zajistili své STK dostatek zájmu a tok peněz do kasy.
A jak to, že emise u STK doprovázené autoservisem prošly a samotnému důchodci nikoliv? Zde je odpověď autoservisu: "Víte, ti lidé, co ta auta kontrolují, těm moderním technologiím moc nerozumí a nerozpoznají zda jde o závadu, či o normální jev. Takže já, když u té zkoušky jsem, to tomu kontrolorovi vysvětlím. Když se dobře vyspí, tak mi tu zkoušku zařídí tak, aby vyhověla."

Bohužel, jak je vidět, ani specializovaná technická zkušebna pověřená státem na tom není lépe. Není divu, ani jejich nejvyšší techničtí představitelé, soudě podle jejich výroků, odborností zrovna neoslňují. Technici velkokapacitních STK mají jednu z nejnižších úrovní odbornosti, co se nových emisních technologií vozidel týče. Nahrává jim však i zpackaná metodika měření emisí, na které se zrovna ta samá technická zkušebna pověřená státem, podílela nemalou měrou také.

STK - stát ve státě

Systémové problémy jsou však také ve Vyhlášce 211/2019 Sb. napsané Ministerstvem dopravy za rekordních 13 dní! Zde je na devíti stránkách mistrovské dílo, které megasložitě vypočítává, kdy stát povolí otevření další STK v regionu. Vzorec vytvořený za vydatné pomoci "technických zkušeben" a ostatních státem regulovaných majitelů STK řetězců, byl inspirován u parlamentu prosazenou ideou poslance Martina Kolovratníka, který vymyslel (nazval ho v počátku "Chytrá horákyně"), že dosáhne-li kapacita STK v okrese 80% vytížení, má Krajský úřad "zelenou" pro schválení zřízení jedné nové STK "linky" v okrese. To se však v praxi neděje. Proč?

Složitostí je výpočet kapacity hodný matematické olympiády gymnazistů, ale má jednu chybu, že ho ojebe každý majitel STK i s nedochozenou devítiletkou. Jakmile by v sousedství vznikla nová STK, spadla by mu návštěvnost logicky o více než 40 % a to žádný podnikatel, nota bene exklusivně chráněný státem, nechce. Ztratil by ve svém okolí monopol.

Dvě metody, jak kapacity 80 % nikdy nedosáhnout

Tyto metody si kolegiálně řekli všichni majitelé STK mezi sebou a tak to platí celoplošně.

1) Blíží-li se mez kapacitního vytížení zákonem stanoveným 80%, stačí přepsat cedulku s pracovní dobou u "zavíračky" ze 16:00 na 16:30. Pak je zase na pár let díky regulaci od hrozící konkurence pokoj.

2) Majitel STK zvýší počet pracovišť, aby se zvýšila kapacita. Proto rychle přijme (přetáhne z jiného blízkého autoservisu) automechanika, který je ochoten tuto "práci" kontrolního technika dělat. Mezi nejochotnějšími k přeběhnutí k STK jsou mechanici zatížení hypotékami. Ti na finanční bonusy slyší.

Že se to majitelům STK daří, dokazuje výňatek z dopisu pana Lávky (jméno změněno, protože by ho STK v jeho blízkosti existenčně zničily).
"V nedávné době jsem přišel o dva zaměstnance. Naučil jsem je, co šlo, a tak jeden utekl k STK a posílá melouchy do konkurenční dílny tomu druhému - tak se to dnes dělá. 
Teď mám velké starosti, protože dle Ministerstva jsem ve střetu zájmů a sám nesmím emise měřit, jakože jsem to dělal 20 let. Musím se postarat o zákazníky a nemám čas na ostatní věci. Lítám jak debil ke vzdálené STK, a tam vzdoruji nastavené kapse svého bývalého zaměstnance, protože já kontroly emisí už nesmím dělat.
Pokud se nic nezmění tak s měřením emisí stejně asi budu muset skončit. V mém okolí je nemožné najít mechanika a vychovávat další nechci. SOU školy pro které provádím prakt. výuku, už posílají jen „nepoužitelný materiál“. Auta opravujeme celkově (diagnostiky, geometrie, karosárna ,mechanická, myčka, klima  atd ….) a to už 22 roků a to je pro nás základem, ostatní je podružné.
Emisní stanice u autoservisů se staly zdrojem problémů a starostí, není to už služba o měření emisí, ale studovaní věstníků, přehrávání programů, focení toho co fotí za hodinu STK a nákladů spojených s provozem stanice. Je to přes slib Ťoka skrytá likvidace našeho řemesla (Malá- velká domů pro státem regulované byznysmeny)."

Utéct od autoservisu k STK je totiž lukrativní, i když riskantní job. Posuďte sami výpověď jednoho člověka, co už na to neměl žaludek:
"Řekl mi, že dostanu 18 táců a ostatní je prý na mně. Na "kapesném" si můžu přijít prý na 50 ale i na 80 měsíčně, ale jak mne chytí, dostanu na hodinu vyhazov a šéf se ke mně nezná. Když jsem se ptal na nějaké pracovní podmínky, řekl, že "zákoník práce je tu on a na ostatní vyjebávky z mé strany že mám zapomenout, jinak mám mna stole výpověď. Pak mne ještě vyškolil, koho mne ani nesmí napadnout z technické vyhodit, jsou to vybrané okolní servisy, dva velcí speditéři a dva velké bazary, jeden v areálu STK a druhý nedaleko..." 

Že po zavedení novinek u STK a měření emisí bude líp, nedokládá ani další dopis normálního občana:
"To světlo na konci tunelu se pořád nějak nerozsvěcí. Předminulý týden byl kolega na STK (Praha) a sdělili mu, že mu na voze málo brzdí levé zadní kolo. Technik mu nenápadně sdělil, že tam nemají kamery, a že to kromě nich dvou nikdo nevidí. Pak mu sdělil přesnou částku, za kterou auto projde. Kolega měl pocit, že tam na to mají hotový ceník. Co závada, to částka. Na emisích to předpokládám funguje stejně. Komické je, že mi jedna kolegyně v práci svěřila další informaci, že jí technik řekl, aby si před focením raději umyla zadní nárazník od sazí, aby to prý "neprovokovalo". Za drobný úplatek také vyšla, prý to "našlape opatrně". Jaká je možnost kontroly práce lidí na STK, když je jejich morálka tak nízká?"

Zpátky k STK zastřešující společnosti, která je pověřenou zkušebnou. Na rozdíl od ostatních vyspělých zemí západu, jsou pravidelné kontroly vozidel v ČR korupční a kartelový byznys. Ta kromě toho, že postupně skupuje stávající soukromé STK, má v celé ČR sesmlouvaných ca 274 STK neveřejnou obchodní smlouvou, ze kterých jí ročně plyne ca 87.000.000,- Kč za služby poskytující informace, které jsou jinde na Internetu k sehnání vesměs prakticky zadarmo. Jde o téměř čistý zisk bez práce. Proto jsou kontroly oficiálně tak drahé, neoficiálně ještě dražší (kapesné, výpalné, zařizování od servisáků/zprostředkovatelů - viz www.stknadalku.cz).
Má pak státem pověřená zkušebna vůbec zájem bojovat proti nepoctivostem, když za každé zkontrolované auto u "svých svěřenců" dostává 6 až 12 % smluvní provizi? Není tohle náhodou větší střet zájmů, než u majitele autoservisu, který teď sám musel přestat měřit emise?

My, co si nekupujeme nová auta a nestřídáme je po 4 letech, musíme na STK jezdit každé dva roky. Ušetřeme si trapasy a možné vydírání u velkokapacitních linek SME/STK. Zatlačme na to, aby TK+ME mohl provádět i autoservis ve vaší blízkosti. Proč poslanec Martin Kolovratník s poslanci okolo sebe prosadil, aby "délka linky STK musela být nejméně 26 metrů dlouhá, zatímco šířka a výška, jsou uvedeny v prováděcím předpisu? Komu to z jeho okruhu regionálních "kamarádů" vyhovuje? Pomozte nám rozbít předražený a korupční systém, kartelovou dohodu politických kmotrů okolo státem regulované STK. Přečtěte si a podpořte proto petici proti současné podobě STK podanou u Evropského parlamentu.