Takhle to vše začíná ...

Počátky státního teroru, nebo chcete-li diktatury, bývají velmi nenápadné. Ale plíživě se rozrůstají, až přerostou přes hlavu. 

V jedné takové tramtárii vládla demokraticky zvolená vláda i lidem zvolený prezident. Dalo by se říci, že zde ještě vládla tržní ekonomika. I když slovo podnikatel se za poslední léta stalo spíše nadávkou a vláda nenápadně přitahovala šrouby. Počet různých výkazů a hlášení narůstal a sankce za jejich neplnění byly likvidační. Úředník byl povýšen nad božstvo a jeho kritika byla z oblasti přestupku přesunuta do oblasti trestního práva.

            Svoboda tisku a slova ještě jakžtakž fungovala, ale vládní garnitura si již přisvojila nejrozšířenější tisk i několik rozhlasových stanic. Nebylo problémem najmenovat do rad veřejnoprávních prostředků své lidi a tato média pak byla patřičně usměrňována. Tak sice mohl kdekdo říkat a psát cokoliv, problém byl v tom, že se to na veřejnost moc nedostalo.

            Lidé měli dojem o tom, že mají ještě aspoň doma své výsostné právo na soukromí. Omyl. V rámci topení nepovoleným způsobem, čehož si jistě všiml závistivý soused, mohla do domku kdykoliv vtrhnout inspekce životního prostředí. A stačilo mít zapnutý elektrický přímotop v době energetické špičky, což se netolerovalo.

            A tak i v té tramtárii lidem pomalu začínala docházet trpělivost. Nakonec se dokonce začínalo demonstrovat. Tu proti omezování svobody slova, tu proti EU, pak pro NATO, tu za zákaz kouření, pak za povolení kouření v restauracích, prostě vždy pro a proti všemu. Ale bylo jen otázkou času, kdy se začne demonstrovat proti vládnoucí garnituře.

            Jednou to začalo. A vrchnost si uvědomila, že by mohl nastat problém. Při demonstracích byly nasazeny policejní jednotky. Nic nedělaly, jen stály v šiku a nikoho nenechaly projít. Když se někdo snažil protlačit, byl jednoduše zatlačen.

            Při další demonstraci se šik policistů pomalu pohyboval a vytlačoval demonstranty z náměstí. Sem tam byl nějaký sedící odvážlivec zvednut a odveden na služebnu k podání vysvětlení. Demonstranti začali vykřikovat něco o policejní zvůli, což bylo záminkou k zadržení organizátorů a obvinění z porušení přestupkového zákona.

            Při další demonstraci již policie nasadila vodní děla. Záminkou k rozprášení bylo, že řečníci se ve svých projevech nedrželi nahlášeného tématu demonstrace a na výzvu, aby byla demonstrace okamžitě rozpuštěna, nikdo nereagoval. Jedna dívka se vrhla před vůz se stříkačkou v domnění, že ho zastaví. Než nebohý řidič stačil zabrzdit, byla přejeta, přímo rozmačkána. Pohled na ní byl šokem pro obě zúčastněné strany. Všichni v tichosti odešli.

            Na internetových sítích se začala šířit výzva k obrovské protivládní demonstraci. Vládní moc si uvědomila, že má problém a začala připravovat protiopatření. Na hlavním náměstí hlavního města se sešlo několik desítek tisíc demonstrantů a proti nim stovky těžkooděnců s plnou výbavou. Nikdo si nevšiml, že těch, co na policisty házeli kamení a molotovovy koktejly bylo jen pár. Ale za to svou činnost dělali profesionálně, přesně a účelně. Při první krvi ve tváři policisty, tato zahájila palbu, ostrými. Krve teď bylo o hodně více, ale na druhé straně.

            Události předchozího dne vedly vládu k tomu, že dočasně vyhlásila v zemi výjimečný stav, omezila občanské svobody a vyhlásila stanné právo.

----------------------------------------------------------------------------------------------------

Agenturní zpráva ze září tohoto roku: "Stydím se za svého prezidenta" - tento transparent si přinesla skupina odpůrců prezidenta Zemana na jeho setkání s občany Letohradu. Skupinu obstoupila prezidentova ochranka.

********

"Špína, hnus, fašismus" - vykřikoval jeden z demonstrantů na tomtéž shromáždění. Policií byl zadržen, odvezen na služebnu k podání vysvětlení a později vyšetřován pro podezření z porušení přestupkové zákona.