Slavme dnes všichni a pískejme si jak chceme

To je zase moralizování, že se nemá na dnešní politiky ve státní svátek pískat. A nejlepší je, že takto moralizují ti, kteří své odpůrce nejradši označují pohrdlivě za morální majáky.

17. listopad 1989 může být pro každého z nás důvod ke slavení různý. Já ho dnes například oslavil naprosto stylově, vrátil jsem se letadlem z prodlouženého víkendu v jedné evropské metropoli. Pro mě byl rok 1989 hlavně rokem nabytí svobody pohybu a cestování.

www.pixabay.com

Někdo může slavit to, že od té doby úspěšně podnikal. Proč ne? O tom to bylo, o otevření možností. Tak proč nebýt vděčný za den, který mi tu šanci dal.

Jiný může slavit, že už nemusí chodit na stranické schůze, že beztrestně tu rudou knížku vyhodil.

Další za možnosti studovat dle zájmu a vlastních schopností, nikoliv kádrového posudku. Dokážu si představit i slavení z řad církví, které přestaly být omezovány.

Prostě když má každý nějaký důvod, a je jedno jaký, ať si to oslaví, jak chce. Ale k té svobodě patří i to, že někomu dám najevo, co si o něm myslím. Nebo mi to ti strážci morálky snad chtějí zakazovat?

Mohu to dát najevo jakkoliv, já třeba blogem. Jiný pískáním. Někdo další řvaním. Že tím ukazuje i jaký je sám, je jiná věc. To je jeho problém a co si o něm myslí ostatní, je zase věcí těch ostatních. Rozhodně to ale není o tom, že někdo někomu předepisuje, co si má myslet. Pokud to někdo tvrdí třeba o televizi, tak je prostě prosťáček s IQ tykve, protože se nechá ovlivnit. To se nepodařilo ani komunistům, aby někomu dokázali předepsat, co si má myslet.

A na závěr - vždyť i ti komunisti mají dnes důvod slavit. Přeci jsme nebyli jako oni a podívejte, jak si vyskakují.

Dík za ten listopadový den před 36 lety. A pokud to dnes někomu pouze vlévá zlost a nenávist do těla, tak je to jeho problém a dobře mu tak.