Prezident Václav Havel by si už zasloužil odpočinek

Nemíval jsem ve zvyku kritizovat pana Václava Havla a že už důvodů bylo dost, ale pomalu začíná pohár mého porozumění přetékat.

Předně nezapomínám a jsem vděčný. Téměř nikdo z nás neměl tolik osobní statečnosti, aby se postavil komunistickému režimu tak, jako on. Byla to jen hrstka lidí, kteří něco takového dokázali. To, že se stal po listopadu prezidentem, mu lze jen přát. Můžeme mít hromadu výhrad k výkonu jeho funkce, především k jeho „nestrannosti“, ale jedno mu upřít nelze. Ať ho tady doma kritizoval kdo chtěl jak chtěl, ať byl doma mnoha lidmi odmítaný a nenáviděný, v zahraničí byl ctěný. Byl to takový náš nejlepší vývozní artikl své doby. Nemusí se to mnoha lidem líbit, ale myslím, že už jenom jeho jméno pomohlo mnoha našim výrobkům na zahraniční trhy.

I jeho zahraniční orientace byla v biblickém smyslu ano, ano pro NATO, EU, Izrael. Ne, ne pro Rusko, Čínu.

Byl to takový slabší efekt Gorbačov. Doma taky nenáviděný, v zahraničí uctívaný skoro jako bůh. Náš dnešní prezident Klaus má sice doma asi popularitu podstatně vyšší, ale buďme upřímní, v zahraničí nám tolik dobré práce neudělá. To jen konstatuji, to nekritizuji. Každý má svůj názor, a úřad prezidenta, byť má pravomoci skoro jen pokladače věnců, by měl být ctěn. Nevím, jestli u tohoto svého přesvědčení vydržím, pokud se za tři roky stane prezidentem  Jiří Paroubek.

Bohužel už ve svém úřadu stranil Václav Havel různým stranám, většinou maličkým, a různým politikům, většinou později velikým. Nejjasnějším příkladem je Stanislav Gross. Všichni víme, jak to pěkně dotáhl až na Floridu. Opět: nezazlívám prezidentovi určité politické postoje. Vždyť současný prezident vzešel z pravicového lůna a budoucí bude zřejmě z levicového. Ale nemusí se přitom tvářit jako, bůh ví jak, nadstranicky a nestranně. To pak už u Václava Havla nebylo tváření, ale přetvářka.

Co je mu nejvíce vyčítáno, je, že se nedokázal vypořádat s komunisty. Dále se s tehdejším ještě výkonným politikem Klausem údajně domluvil, že podpoří kupónovou privatizaci, když Klaus na oplátku podpoří restituce, které odmítal. Chápu, že při majetku, který Václav Havel zrestituoval, toto nechtěl nějak veřejně ventilovat. Česká závist je velká. Dle mě byly oba kroky správné, jak restituce, tak privatizace a je jedno jakou formou. Pokud takováto dohoda existovala, tak si oba rivalové sice šli na nervy, ale vzájemně si podpořili dobré věci, aniž o tom věděli.

V úřadu již dávno není. Jím protěžovaní politici a strany buď zanikly, nebo se katapultovali úplně jinam, než si pan Havel představoval. A bohužel jsme zase jen u té jeho přetvářky. Nyní je na pořadu podpora zelených.

Nebudu rozebírat hříchy zelených. Snad jen stručné vyjmenování některých z nich. Zdržování staveb dálnic, kdy dlouholetá neexistence obchvatu Plzně vedla k několika stovkám mrtvých v důsledku zvýšeného výskytu rakoviny na úkor tranzitního provozu. Blokování rozvoje jaderné energetiky. Solární boom, na který již brzo budeme všichni v účtech za elektřinu doplácet možná až tisíce korun ročně. Vyděračská politika, kdy strana se šesti poslanci má čtyři ministry atd. atd.

Pan Havel se tváří velmi zeleně. Já mu připomenu jeho dovolenou krátce po opuštění prezidentského úřadu. Ve svém terénním Mercedesu, skoro tanku, se vydal na dovolenou do jižní Evropy. V půli cesty to ze zdravotních důvodů vzdal a letadlem odletěl zpátky. To se může stát každému. Ani nekritizuji tu cestu autem, které spotřebuje skoro totéž co bojové vozidlo. Ale ten Mercedes musel někdo dovézt zase zpátky. Ekologické jednání to určitě není. Ale budiž mu takováto dovolená přána, když na ní má. A zaslouží si jí i za svůj celý život. Ale nemusí se při tom tvářit jako veliký ekolog. To už je zase ta přetvářka.

Ale doposud vždy platilo, že podpora pana Václava Havla byla vlastně polibek smrti. Jím preferované strany to dlouho na výslunní nevydržely. Doufám, že se pravidlo nezmění.

Nejnověji najmenoval člověka – Šimona Pánka, který by měl na prezidentský úřad nastoupit po Václavu Klausovi. Obávám se, že tady už Václav Havel ztrácí soudnost. Do prezidentského úřadu patří známá, mezinárodně, ne-li světově známá, osobnost a nikoliv dříč.

Přeji panu prezidentovi pevné zdraví. Přeji mu nádherný odpočinek v důchodovém věku. Už by si skutečně mohl od politiky odpočinout a zase se vrátit k psaní.

-------------------------------------

Jiné mé články vycházejí na www.shekel.cz