Praha - Milano na kole - příprava

Nakonec nás jelo šest. Počasí přálo, výlet se vydařil. A předcházel tomu i krásný víkend s našimi polovičkami.

První zásadní otázka byla: Jak přepravit kola (tam a zpět to přeci jen jet nechceme)? Dojet tam na kolech a zpátky letadlem? To bychom ale na místě museli ta kola rozebrat a zabalit. Tedy tam sehnat krabice, nebo táhnout obaly s sebou. Dost nereálné. Nakonec dostávám, nebojím se říci geniální, myšlenku.

Sedáme s polovičkami do aut a uděláme si pěkný víkend v Miláně.

Milán je druhé největší město Itálie. Obyvatel má jako Praha a je to známé sídlo módy a obchodu. Nechceme to přehánět, tak opravdu jen to nejdůležitější a relaxovat.

Přímo naproti dómu je Galerie Viktora Emanuela II. Nečekejte obrazy. Je to nákupní centrum dokončené roku 1877 a pojmenované po sjednotiteli Itálie.

Naproti je pak asi to nejpodstatnější v Miláně – Katedrála narození Panny Marie. Svou délkou 150 metrů je to pátá největší katedrála na světě. S přestávkami byla stavěna mezi lety 1386 až 1892.

Asi nejznámější je socha svatého Bartoloměje poté, co byl umučen. Podle tradice byl stažen z kůže zaživa. Socha je realisticky anatomicky provedená: svatý Bartoloměj zde nemá kůži, kterou si nese přehozenou přes ramena jako plášť. V jedné ruce drží knihu (symbol moudrosti a evangelia), ve druhé nástroj či zbytek kůže. Autorem je Marco d’Agrate, italský renesanční sochař, který ji vytvořil v roce 1562.

Zážitkem je výstup na střechu a pohled nejen na její monumentalitu, ale i na okolí.

Vidíte například Torre Velasca, která je příkladem brutalismu s výraznými prvky neogotiky a italské středověké architektury. Postavena byla v 50. letech 20. století a její houbovitý tvar připomíná obranné věže středověkých pevností. Při svém vzniku byla velmi kontroverzní, dnes jsou zde byty a kanceláře a je chráněnou památkou.

Nicméně je čas na večerní program. Ve čtvrti Navigli to opravdu žije. Ke každému drinku zde dostanete malé občerstvení a některé bary dokonce nabízejí neomezený výběr z bufetu.

Ceny drinků nejsou nijak astronomické. A je vidět, že to tu prodávají opravdu ve velkém.

A je čas návratu. Letenka z Milana do Prahy stojí kolem 1000 korun. Nalehko, bez zavazadel. A o tom to je. To je ta pointa cyklistického výletu. Auta necháváme v Miláně. Budou na nás čekat až za pár dnů vyrazíme z Prahy na kolech a pojedeme pro ně. Se svými polovičkami nastupujeme do letadla a frrr domů.

A příště už cyklistika.

Pokračování je zde.

Všechny fotky dělal osobně autor blogu.