Passau, česky Pasov

Toto bavorské městečko překvapí tím, jak je malé, ale přesto známé. A samozřejmě typicky bavorsky hezké.

Pasov je město s asi 54000 obyvateli na soutoku tří řek – Dunaje, Innu a Ilzu. Tedy velikostí něco mezi Jabloncem a Libercem. Říkal jsem si, dvě noci jsou tak akorát, abychom měli k dispozici jeden plný den a dva večery. Neměli jsme pevný plán, času dost, tak jsme odjezd naplánovali až na poslední chvíli, podle předpovědi počasí. Ta slibovala sluníčko a příjemné jarní teploty.

Jak vidno, metorologové se ve své předpovědi poněkud zmýlili :-). To už tak bývá. Takže první pohled od pevnosti Oberhaus na severním břehu Dunaje na město měl poněkud mystický nádech. Po sluníčku ani památky. Tak si chvilku aspoň prohlédneme místní hrad založený roku 1219.

A zmizíme do místní kavárny. Tady to v létě musí být neuvěřitelně nacvakané.

Je čas přejít most do centra, ubytovat se a vyrazit na vánoční trh, který se nachází na Domplatzu před katedrálou sv. Štěpána.

Musím uznat, že pestrost zboží i pochutin mě příjemně překvapila. I ceny. Svářo za 4 €. Tedy necelých 100 korun. To je už méně než v Praze na Staromáku. Jako příklad se podívejte na následující dva obrázky. Je to k neuvěření, ale vše je z čokolády.

A jsou zde zařízeni i na české turisty. Sice se semtam nějaká ta pravopisná chybička vloudí, ale snaha se cení.

Hned vedle stojí srdce města a asi nejvýznamnější památka – Katedrála sv. Štěpána. První zmínky jsou již z 8. století. Dnešní podoba je z let 1668 – 1683 po velkém požáru od architekta Carla Luraga. Rozměry má 102 x 37 metrů. Ale především je po několikaleté rekonstrukci interiéru. A když vstoupíte dovnitř navečer, kdy je interiér osvětlován skutečně profesionálně, tak ta krása barev nádherně vynikne.

Místním pokladem jsou ale varhany. Jsou to největší katedrální varhany na světě. Mají 17974 píšťal a 233 rejstříků. My jsme tam bohužel v době, kdy probíhá jejich rekonstrukce.

Největší píšťala je dlouhá přes jedenáct metrů a váží 306 kilo. Nejmenší jsou dlouhé 6 milimetrů. Jejich rozsah zvuku jde na hranici lidského ucha, tedy od 16 Hz až po 16 000 Hz. V systému je položeno 120 km kabelů a varhany mají píšťaly i klávesnice rozmístěné po celém dómu.

Projdeme se pěší zónou...

... a zapadneme do jedné z místních hospůdek, moc pěkných, na večeři.

Zde konkrétně Peschl a zíráme na historii.

Pivo se zde vaří již od roku 1259. Kam se hrabou Flekovi. A současná rodina podnik vlastní od roku 1855.

Druhý den přejdeme most přes řeku Inn do čtvrti Innstadt. Při té příležitosti se ohlédneme zpět na staré město a katedrálu.

I to počasí se mírně lepší.

Nás ale čeká výstup křížovou chodbou k poutnímu kostelu panny Marie. Celá ta chodba je krytá, takže na počasí nezávislá. Otevřena od 7 ráno do 8 večera. A čeká vás více jak 300 schodů než se dostanete nahoru.

Nahoře navštívíte kostel.

A pokocháte se výhledem na město. Vlevo za řekou je katedrála. Vpravo nahoře pevnost, kde jsme včera začínali.

Nestačíte zírat, jak jsou zde pyšni na to, že se tu Wolgang Amadeus Mozart dokonce jednou pomodlil. Pamětní desku nemůžete minout (ta dolní). Praha s ním má co do činění určitě více, ale kromě malé desky na Stavovském divadle u nás moc připomínek není.

Sestoupíme zpět dolu, vrátíme so na poloostrov mezi Dunajem a Innem a po nábřeží konečně zamíříme k soutoku všech tří řek.

Cestou se zastavíme v kostele svatého Michala.

Projdeme kolem Schaiblingsturmu, obranné věže postavené kolem roku 1250. V 15. století se zde skladoval střelný prach. Později zde bylo přístaviště lodí vozících sůl. Proto se věži říká také Solná.

A jsem na špici poloostrova. Soutok Dunaje a Innu, z boku přitéká Ilz. Proti oněm dvěma doslova potůček. Inn je zde mohutnější než Dunaj. Ale Dunaj má k tomuto bodu delší tok a proto se řeka dále nazývá Dunaj.

Moc mi to jasné není, protože u Mělníka je Vltava mohutnější i delší než Labe a přesto se to dále nazývá Labe.

Cíp poloostrova jsme obešli od břehu Innu přes špičku k břehu Dunaje a po jeho pravém (jižním) břehu pokračujeme až ke staré Radnici s 38 metrů vysokou věží.

Vodoměr na ní nenechává nikoho na pochybách, že si tu s třemi řekami a jejich povodněmi užívají své. Všimněte si roku 2002 (druhá ryska odspoda), kdy u nás byla tisíciletá povodeň, která v Praze třeba vyřadila na půl roku z provozu metro a tady je to jen jedna z mnoha historek, spíše ta menší a méně významná.

Tak přeji příjemné svátky a zauvažujte někdy o výletu do městečka, které je kousek za humny.

Zdroje: wikipedia.cz, passau.de

Fotky: autor