Naprostá nereálnost masového používání elektromobilů

Svět se hýbe. A automobilky se předhánějí v tom, kdo dříve a více nabídne elektromobilů. V hlavě už nehrabe jen politikům, ale i technikům. A to je ještě podstatně horší.

Připomíná mi to doby, kdy dieselmotor byl nejlepší ekologickou spásou. Zatracený benzín! Ekologické normy se šponovaly až za samou hranici fyzikálních zákonů, což nejprve vedlo ke švindlování a následně k opouštění naftové politiky pohonu. Podobné je to s biopalivy. Nejdříve nadšení, pak trochu korekce a teď už vystřízlivění. A ve fázi nadšení jsme i v oblasti elektromobilů.

            Pokusím se laicky vysvětlit, proč je to celé fyzikální nesmysl. Kapacita automobilové baterie průměrného elektromobilu je asi 20 kWh. Zdroj. Pro laiky vysvětlení - můžete z baterie odebírat výkon 2kW po dobu 10 hodin. Tedy například topit si v koupelně ventilátorem 10 hodin, nebo mít těch 10 hodin rozsvícených 20 žárovek s výkonem po 100 W. Dále (a pro jednoduchost bez ztrát) to znamená, že když je baterie plně vybitá a chcete ji úplně nabít, tak musíte při příkonu (to je síla, kterou do ní pouštíte) 2 kW (=2000 W) ji mít na napájení připojenou zase těch 10 hodin. A teď to porovnání, proklínané žárovky měly příkon řekněme kolem 100 W, tedy 20x méně a jejich spotřeba vadila tak, že se zakázal jejich prodej. To pomiňme. Ale ten příkon 2kW má třeba teplovzdušný ventilátor. Pokud si ho pustíte v koupelně, tak do jiných zásuvek zapojíte počítač, televizi, nějakou tu lampičku a tím končíte. Nechtějte luxovat, něco vařit na plotýnce, nebo v rychlovarné konvici, protože váš jistič už to neunese a vypadne. Jinými slovy během dobíjení elektromobilu se musí běžná domácnost dost omezovat, pokud není specielně vybavena zvláštním okruhem pro dobíjení. A kolik takových je?

            A jsme u dalšího problému. Dobíjet ze zásuvky si můžete tak v rodinném domku, nebo na chatě. Ale co ty desetitisíce lidí v panelácích? Dokonce ani nově zahajované developerské obytné projekty ještě ani dnes nepočítají s umístěním elektrické zásuvky u každého garážového stání.

            Ty teorie o tom, že si budete dobíjet ve svém zaměstnání se zase týkají jen někoho. Ale určitě ne zaměstnanců uprostřed velkých měst, které mají své kanceláře, ordinace, ateliéry, dílničky třeba ve třetím patře nějakého domu. A přitom právě pro velká města má být z důvodu ekologie elektrické auto spásou. Zlatý oči!

            Ale pojďme dál. Pokud budete podnikat delší cestu (třeba na dovolenou) a budete muset dobíjet cestou, tak určitě nebudete chtít u pumpy (vlastně elektrodobíjecí stanice) trávit oněch 8-10 hodin. Už se objevují první vlaštovky, které vám dobijí baterii o 80% za 20 minut.

Řekněme, že se smíříte s tím, že místo dnešních 4 minut, strávíte u pumpy pětinásobek. A pojďme opět počítat. Vemte si velké dálniční pumpy, které jistě vídáte cestou k moři. Mají tak 8 stojanů a v nejvyšší sezoně se i tak vytvoří semtam krátká frontička. Tedy řekněme, že 8 dobíjecích míst. Ale pokud nechcete čekat frontu, když se u každého místa musí stát 20 minut místo "benzínových" 4 minut, tak těch dobíjecích pozic bude potřeba 5x více, tedy 40.

            Pokud Lidl uvádí, že dobije 80% baterie za dvacet minut, znamená to tedy 16 kWh dodané během 20 minut, tedy příkon 48kW na každé nabíjecí místo. Pokud těch míst musí být 40, dostáváme se na potřebný příkon 1920 kW, jinými slovy již gigantické 2 MW.

            Pro porovnání běžná domácnost (žádný rodinný domek) mívá hlavní jistič 25A, tedy při napětí 220V to odpovídá maximálnímu příkonu 5,5 kW. Pokud budete mít na dálnici v obou směrech takovéto "pumpy", tedy příkon 4 MW, tak to odpovídá asi 730 bytovým jednotkám. To je malé sídliště. K těm "pumpám" tenhle výkon už nepřivedete normálním elektrickým vedením. Bude potřeba postavit nové vysokonapěťové linky a trafostanice. O tom se ale moc nehovoří.

            A na závěr tu máme opravdu bombu! Dle mě perličku opět na hraně fyzikální reality. Prý již byla vyvinuta baterie, která může být plně nabita za 5 minut. To tedy ale znamená při oné kapacitě 20 kWh dobíjecí příkon 240 kW. I rodinný domek s akumulačním vytápěním má příkon maximálně tak 42kW (hlavní jistič třífázový 3 x 63A). A to máte hodně problému s rozvodnými podniky aby vám takový příkon povolili. A když se zadaří, tak už to většinou nikomu v okolí nepovolí, protože to místní rozvodná síť prostě nezvládne. A někdo by chtěl příkon 240 kW? Dnes naprosto vyloučeno. Takže pro koho by takové baterie byly? Kde by se dobíjely? Dle mě zase jen nadšená zpráva podporující technický nesmysl odporující zdravému rozumu.

            Za pár let zase dojde k vystřízlivění ale v mezidobí už budou desítky miliard utraceny. Možná to není zlý úmysl, jen svaté nadšení. Ale cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly. Jediný smysl dnes do budoucna dává vodík. Jeho výroba z mořské vody pomocí masového nasazení jaderných elektráren. Jeho distribuce cisternami jako dnes, žádné náklady na nová vedení a transformační stanice. A následně čistá auta, vypouštějící pouze vodní páru, jejichž dobití vodíkem bude časově srovnatelné s tankováním benzínu. Zatím velice drahá hračka, ale technicky již vyřešená. Problém je bezpečnost (nechtěné smíchání vodíku s kyslíkem a vytvoření třaskavé směsi) a těsnost. Molekuly vodíku jsou totiž velice malé a pronikají dnešními běžnými těsnícími prostředky. Sem by měly směřovat miliardy do vývoje, aby se právě tato technologie stala cenově dostupnou a následně masově rozšířenou.