Náhlé procitnutí chytrého Paroubka

Vedoucí socan zase zaperlil. Zavětřil, že Benešovy dekrety jsou téma, které by mohlo zajímat většinu národa. A hned otočil. S tím neměl nikdy problém. Ale další vývoj mu už přerostl přes hlavu.

           Z velkého Eurohujera se na okamžik proměnil v uvážlivého politika, který myslí na svůj národ. Všichni víme, že na něj myslí vždy, nikdy nic nekonal s jiným úmyslem. Nikdo ho nepodezřívá, že jde jen a jen o hlasy a možnost budoucího vládnutí. Rozuměj = budoucích koryt.

            A náhle s vidinou dalších několika hlasů byl ochoten přitakat i svému největšímu odpůrci Václavu Klausovi. Tomu se tedy říká obrat.

            To ale netušil, že vlastně vletěl do pasti. Klaus si asi byl dobře vědom, že o Benešovy dekrety tady nejde. Klaus vždy bojoval proti přehnaným právům zaměstnanců. To samozřejmě nikoliv z důvodu, že by byl nějaký necita. Šlo mu jen a jen o čistý pracovní trh, nezaplevelený spoustou předpisů a nařízení, která vlastně znemožní pružné propouštění, úpravu pracovní doby a pohotovou reakci firem na aktuální tržní situaci. Nakonec se to proti těm zaměstnancům obrátí, což dnes již částečně vidíme. Klaus se ve svých názorech nemění, už desetiletí. Vyloučením Listiny základních práv EU došlo vlastně k vyloučení aplikovatelnosti evropského sociálního práva na náš pracovní trh. A o to Klausovi asi šlo především.

            Benešovy dekrety byly jen zastíracím manévrem, aby to nějak vypadalo.

            Jak se asi pod knírkem musel usmát, když najednou zjistil, že ho podporuje odpůrce nejhouževnatější a to sám oranžový náčelník Paroubek. Ten ve vidině možnosti zahrát na populistickou notu neváhal a připojil se. Přeci jen Benešovy dekrety znějí dobře. Jako vždy, nebyl schopen uvažovat dál, než je pár procent volebních preferencí navíc.

            Když mu to došlo, bylo již pozdě. Tedy nevěřím, že to došlo jemu osobně. Někdo z jeho okolí mu to konečně vysvětlil. A náhle procitl a vše dojednané v Bruselu bylo špatně. Ale koho za to vinit? Volba padla na vládu. To už ale jinak klidný premiér Fišer nevydržel a musel se ohradit dokonce zvýšeným hlasem.

           Slyšeli jsme mnohokrát v minulosti jak Paroubek nedodržel domluvené slovo. Jak lhal, jak si vymýšlel a jak podrážel. Vždy to skončilo konstatováním, že ODS lhala, vymýšlela si a podrážela. Třetí pozorovatel z přestřelky mezi vůdci obou největších stran nakonec došel k závěru, že jsou oba bez dvou za dvacet a nemají si co vyčítat.

            Teď však nastává nová situace. Paroubkovo podrazáctví potvrzuje třetí nezúčastněný člověk. Současnému premiérovy dokonce důvěřuje již více lidí než prezidentovi. Uvidíme, jestli Paroubek opět zkusí tvrdit, že premiér lže, vymýšlí si a podráží. Možná by už Jyrka mohl zkusit něco nového, neokoukaného. Určitě nás zase překvapí. Ale mně osobně už nepřekvapí ničím. Je schopen všeho.