Pěkný článek Polskou televizi jsme u nás chytali běžně, bylo tam za totáče nepřeberně amerických filmů, zejména westernů. A pro děti Klub Mickey Mouse, nebo "V zemi Disneya", kde bylo spousta kreslených grotesek dávno před slabým sovětským odvarem "Počkej zajíci". Jen díky sledování polské televize jsme se všichni naučili perfektně rozumět polsky (s mluvením už to bylo horší).

Guma? U nás se říkalo kahi mozg, psáno khaki mozek. A v Podkrušnohoří se v osmdesátých dal chytat západoněmecký Ochsenkopf - také to tam nějak mezi Krušnými Horami a Středohořím prošlo. V Novém roce, pane Flaško, jen nejnej z možného nejlepší možné Vám/Vašim, i všem zdejším potřebným!

Dik

Jó ... Hlas Ameriky, v 9 h večer.

V r. 82 jsem nějakou dobu ležel na hromadném pokoji v nemocnici v Brně a nechal jsem si tam dovézt rádijko se sluchátkama. Hned ten večer jsem v 21:00 naladil na středních vlnách 251 m a dělal, že poslouchám nějakou hudbu.

Když jsem to po skončení relace vypnul, půlka pokoje se ubezpečila, že ten vylízanej strejc i lampasák, co tam s náma leželi, už spí, zaskočili mě otázkou: Co říkali, je něco novýho?

Vite, to je zvlastni, pane Flasko. Jsem z generace, ktera zacala poslouchat ty zpravy ze zapadu jiz 1949. (I si Pari, radio...!) Dal tu francoustinu neumim. Ten poslech byl prakticky na cele skale radiovych vln. Pochazim z mesta, kde vsak "vyplod" socialismu byl vystaven. Rusicka!!!

Vsak mohu jen priznat ty minimalni chvilky, kdy asi i ti, co obsluhovali tu rusicku, pozastavili to ruseni a vsichni v te nasi ubohe republice si mohli sednout a poslechnou vysilani na tech "kratkych" z New Orleans, odkud Duke Ellington a jeho orchestr hrali ten "swing" a ty skladby, ktere jsme mohli jen v prekladu a prejmenovani, poslouchat i v CSR. (Dose boogie = American patrol) Ten totiz vysilal ten porad pro americke vojaky v Nemecku.

Potom nam zbyl jen ten "rozhlas po drate" a to vysilani na radiovych vlnach bylo tvrde ruseno

Dekuji za vzpominku.

Ja znam co se rakouske televize tyka jenom situaci do prvni poloviny sedesatych let, tehdy neslo kvuli rozdilnym systemum na v CSR prodavane televizory rakouskou televizi bez upravy prijimat, bratranec byl televizni opravar a machr a hodne si tehdy vydelaval upravou televizoru u nas na Jizni Morave aby se mohla rakouska televize sledovat. S radiem to bylo ale jinak, v druhe polovine padesatych letech jsme tam vsichni na bezne prijimace poslouchali Autofahrer unter Wegs, sice hormada "kecani", ale hrali tam casto tehdy nami obdivovanou Connie Francis a nekdy (bohuzel zridkakdy) i Elvise.

Jo, tu Viden jsem v praze poslouchal v poldne taky. Ten porad byl dost oblibeny a naladit se to dalo kousek od Prahy 1 nekde u 600 kHz. Ta sledovanost asi pila UV krev a tak zacali na Praze dve vysilat podobny porad Pozor Zakruta.

Jako pamětník - v 80.letech byl na návštěvě západních Čech hvězdný politik, bývalý krajčír Vasil Bilak. A hovořil na jakémsi aktivu - Ludia tu u hraníc možu počuvať západnu lživu propagandu - ruzné ty Hlasy Ameriky, Slobodnu Europu a tak ďalej ... A sú menej zapálený pre socialismus?

Takoví jsme byli ..., či spíše taková to byla doba.

U nás v jižních Čechách vzpomínají pánové v nejlepších letech ještě na rozhlasovou stanici AFN (American Forces Network, mnichovské vysílání americké armády v Západním Německu) a samozřejmě na "Laxík".Tyto stanice nás prostřednictvím hudby spojovaly se světem, do kterého jsme tehdy nemohli...

Ano, AFN Munich vysilal na 801 kHz nekdy do pulky padesatych let. Pak tuto frekvenci uvolnili bavorskemu rozhlasu. I v Praze to bylo dobre slysitelne.

Bohuzel to vysilani tam take uz jen vzpominky.

Na některých místech se dá příjem rakouské ORF realizovat i dnes a to především z vysílačů Kahlenberg a Jauerling, nicméně volná nabídka je již značně okleštěna na pouhopouhé ORF1 a 2 v SD verzi, vše ostatní už pouze přes placenou Simpli a registraci přes rakouského občana.

O takové programy už ale kromě anténních nadšenců není dneska vůbec žádný zájem. Je to stejné jako u satelitního příjmu. Ty doby, kdy se čučelo na PRO7 ,RTL, SAT.1,Kabel 1 nebo VOX už jsou dávno pryč, dnes už to nikdo nechce.

Každou neděli odpoledne vysílal na BBC Jack Allen hudbu na přání pro posluchače z republiky. Podařilo se mi v jedné jeho soutěži vyhrát poslední LP od Beatles.

Zasloužená karma