Jak si pochutnat na řízku

Z vepřové krkovičky? Kuřecí? Nebo dokonce jelení? Když vidíte tu nabídku na tabuli, sliny se vám jen sbíhají.

Byl to vydařený den v jedné vesničce v Jizerských horách. Místní cyklozávod (kde jsem ve své kategorii skončil na krásném sedmém místě) se perfektně vydařil, protože počasí bylo na naší straně. Snad pro úplnost dodám, že v té mé kategorii startovalo sedm závodníků.

Sport doplňovala v místním parku akce zvaná „Vinobraní a řízkobraní“. A tak vedle kvalitního vína a vyjmenovaných řízků se na všech stáncích pohupovaly hrozny sladkého vína, stačilo se jen samostatně obsloužit.

Zdroj: Volná databáze www.pixabay.com

V kategorii odrážedel soutěží nejmenší špunti na okruhu dlouhém asi 50 metrů. Pro diváky zábava větší než na závodech Formule 1. První závodník odstoupí s brekem ještě před startem. Psychicky to prostě nedává. Dalšího vyřadí pád též ještě před startovní čarou. Jeden bez maminky běžící vedle něho neudělá ani jeden odraz. Další krouží opačně. A jeden dokonce zvládne i projet páskou na kraji tratě a naprat to do jednoho ze smějících se diváků.

Kamarád neodolal řízku jelenímu. Koupil, sedl, snědl. Olizoval se až za ušima a chuť si nemohl vynachválit. Ještě to komentoval, že to je fakt pochoutka, taková zvláštní příchuť, ale že opravdu nic tak dobrého snad ještě nejedl. A pak se podíval na tácek, který po řízku zbyl. My všichni okolo, včetně něj samotného, jsme začali slzet smíchy. Ten řízek snědl i s podstatnou částí ubrousku, na kterém byl řízek na tácek položen.

Žena neodolala nabídce burčáku. Ale do čeho to natočit, když si to chtěla odvézt domů? Nakonec neváhala, zašla do garáže k pytlům s tříděným odpadem, a vyndala jednu již zmačkanou plastovou láhev od minerálky. Prostě taková malá bezdomovkyně. Pečlivě ji narovnala, zkontrolovala, že uzávěr sedí a vzhůru na nákup. U stánku byla dotázána, zda by si radši nechtěla koupit lahev od prodejce (žena netušila, že je také prodávají). Nicméně prohlásila, že když už si tu lahev přinesla, tak ji použije. „No paní, já jen že ta Vaše lahev má díru a teče“.

Kamarád cyklista, který skončil v závodě o příčku nade mnou, vsadil na klasiku a dal si po závodě klasický řízek z vepřové krkovičky. Povídáme si, bavíme se stále s úsměvem jak další z nás pozřel řízek i s ubrouskem a hle, zíráme na jeho tácek – závodníkovi kus ubrousku také chybí.

No nebyl to nádherný víkendový den? Hlavně že ty řízky chlapcům s tou ubrouskovou příchutí pořádně chutnaly!