Věřte pane Flaško, že bych Vás rád plně respektoval v tom vyhýbání se Vám a společnosti, na kterou jste hrdý. Obávám se, že tento Váš článek se stává zcela bezpředmětným. Zasedá vláda a horečně jedná, výbory poslanecké sněmovny a cosi horečně řeší. Připomenu slova našeho pana premiéra, že jsme na všechna Putinova alotria připraveni, s tím že pan premiér opravdu ale opravdu nikdy nebyl politrucky bezobsažný.

Dva odkazy a plné znění Putinova rozhodnutí. Jistě pochopíte, co se děje a těším se na Váš nový blog zasvěceně hodnotící oč jde.

https://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=2186198

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/sikela-bude-jednat-o-dodavkach-plynu-se-zastupci-energetickeho-sektoru/2186244?utm_source=rss&utm_medium=feed

https://finance.yahoo.com/news/text-putins-decree-russian-gas-134142582.html?.tsrc=fin-srch

Stačí pár let nezvedat telefon nikomu a nabídky se vytratí. Moji známí vědí že mám telefon k tomu abych se dovolal já jim a nikoli k tomu aby mě volali oni

Jen aby to Vaši známí nechtěli taky vyzkoušet

Jednoho takového se mi podařilo odrovnat takto: V telefonu se ozvalo: Dobrý den, tady je společnost ta a ta, kontaktujeme vás jako VIP zákazníka, hovořím prosím s paní Harvartovou? Normálně nejsem úplně háklivá na komolení mého jména, jsem na to zvyklá, ale v téhle kombinaci jsem se trochu dostala do tenze a řekla jsem: Ne. Rozhovor pokračoval: Chcete tedy říci, že vy nejste paní Harvartová. Moje odpověď: Ne - nejsem.... (protože nejsem...). Následovala omluva a ujištění že si volající prověří svůj kontaktní seznam. .. Už nikdy nevolali...

Vidím, že jsou u vás v Česku stejní vyčůranci (sorry administrace) jako tady v Kanadě. Takoví hajzlíci si na vás počkají a kolem šesté večer, když je večeře, a tím jsou si jisti, že jste doma vám zavolají a začnou otázkami. Vždy, kdy se oddáváte znamenitému bifteku. Já je hned přeruším a ptám se na jejich tel. číslo,..."proč ho chcete?" vece volající. "No abych vám zejtra při večeři zavolal a kladl blbé otázky" A je vymalováno

Jest pravdou, že jakmile na zmínku o monitorovaném hovoru řeknete, že k monitorování hovoru souhlas nedáváte, rozhovor končí .

A i když se frekvence telefonních nabídek na různé investice zmenšuje, pořád jich je až otravně dost. Obvykle reaguji okamžitě slovy, že žiji v domově důchodců, který platím a z důchodu mi tak zůstane jen na pár piv. Hovor tak končí velmi rychle.

Včera jsme se pod jedním příspěvkem názorově hrubě nesešli, dnes tleskám.

Jsem člověk, který nerad telefonuje. Hovor delší jedné minuty považuji za zcela ničemný. Samozřejmě se však ani já nevyhnu rozličným "nabídkám".

Zvládám to opravdu za půl minuty: "Nemáte mi co nabídnout, spočítat cenu energií nepotřebuju, protože mi úsporu tisícovky měsíčně nenabídnete a stovka mne netíží!" A je po debatě...

Mobilní operátory zvládám ještě rychleji: "Já vaši nabídku beru, mám služební telefon i pro osobní potřebu, neplatím ani korunu. Kolik mi za moje volání prosím zaplatíte?"

A zase je po legraci...

Volal mi kdosi z investiční společnosti. Já jsem zajásal a řekl mu, že mám podnikatelský záměr a potřebuju zainvestovat, tedy že hledám investora. Nepochopil, furt mlel svou. Nakonec jsem mu tedy musel natvrdo říct, že jim žádné peníze nedám, ale naopak potřebuju, aby oni investovali své peníze do mě.

Nebo mi volala paní, že mi nabídnou lepší tarif na telefon než mám a že proti současnému stavu ušetřím. Řekl jsem jí, že nenabídnou. Nakonec jsme se dostali k částce, kolik měsíčně provolám. Řekl jsem, že je to dost pod 100 Kč. Uznala, že nemá šanci.

Nebo mi volala ženská, že mi pomůže ušetřit restrukturalizací mých pojistek a dalších plateb. Nato jsem jí řekl, že nemám zájem, protože si to umím zoptimalizovat sám, takže mi nic neušetří. Po chvíli takového jalového hovoru jí vytekly nervy a začla na mě řvát, co jsem to za debila, když nechci ušetřit.

V jiném případě jsem hrál přitroublého - pána jsem vytočil tak, že mi do telefonu řekl, že musím být hodně hloupý. To jsem mu potvrdil a pak už nevěděl, jak dál.

Jednou se piškuntálovi podařilo vetřít se ke mně na osobní návštěvu. V podstatě do telefonu lhal (účel zamaskoval tak, že jsem to nerozpoznal), až při návštěvě jsem pochopil, co je zač. Tak jsem si ho vychutnal napřímo. Rovnou jsem mu řekl, že mi neušetří nic. Tak začal jmenovat, co všechno mám kde za platby. Televize - nemám. Auto - nemám. Životní pojistka - nemám. Pojištění domácnosti - nemám. Atp. Nakonec jsme skončili u toho, že si platím jen elektřinu a plyn, svěsil smutně hlavu, uznal, že mi opravdu nic neušetří a odešel jako spráskaný pes.

Můj kamarád má zaručeně úspěšnou, žel neopakovatelnou metodu. Jsa berlínským rodákem spustí na takové berlínským dialektem s omluvou, že česky rozumí velmi špatně :-)))

, taky si s nima občas popovídám.