Kolo se musí na půl rozebrat a po částech naskládat do krabice. Pak se to celé vyskládá ještě taškami s oblečením. To má dvě výhody - zastabilizuje se proti pohybu v krabici a do letadla se už vystačí s malým příručním baťůžkem.
Vlevo vzadu jsou naše odložené krabice.
První předstartovní skupinové foto na letišti Malpenza u Milana.
Většinou nás to vede po asfaltových cyklostezkách. Ale sem tam i nějaká ta silnice zkříží cestu.
Počasí není úplně přívětivé. A tak i na ty pláštěnky chvíli došlo.
Někdo má svou výbavu na nosiči za sedlem....
.... a někdo si ji veze na zádech.
Nastal okamžik prvního přechodu hranice. Máváme Itálii a vstupujeme do Švýcarska.
Nejdřív nám Martin všem udělá královskou snídani.
Dole si musím na fotce zaznamenat z navigační obrazovky telefonu naší startovní nadmořskou výšku - 249 m.n.m.
A startujeme opravdu za totálního jasna.
Cesta alpským údolím je kouzelná.
Tam někde z údolí jsme přijeli. Zdaleka nejsme nahoře. Myslím že ani v polovině.
Tohle je o úrovni stoupání také docela vypovídající.
Vrcholové selfíčko. Ten foťák šlo bohužel stabilizovat pouze v šikmé poloze.
Toto je graf naší dnešní práce.
Ranní start je opět do křišťálově čisté oblohy.
Tahle panoramatická cyklostezka neměla chybu.
Uprostřed toho mostu prochází hranice.
A zase na chvilku zpět do Švýcarska.
Večerní procházka po ostrůvku u městečka Lindau. To nejzajímavější tady? Ať jsme se posadili kamkoliv a dali si cokoliv, vždy nás obsluhovaly české nebo slovenské dívčiny.
Tak to je naše dnešní práce. Všimněte si výškového profilu dole. To v podstatě stálé klesání nám umožnilo udělat těch téměř 160 km. I tak jsme ale za den nastoupali skoro 1000 metrů. Údaj o maximální rychlosti je chyba měření.
O charakteru etapy dost vypovídá pohled na navigační telefon na řídítkách Martinova kola.
Jedno z mála selfíček z celého výletu. Tentokrát jedna typická bavorská osvěžovna. A pro šťouraly - v Německu smějí mít řidiči 0,5 promile alkoholu.
Ty bouřky fakt chodily těsně vedle nás. Nebo za námi. Či před námi.
Ale když byla bouřka před námi, tak dokonce i nás cyklisty donutila udělat objížďku. Podjezd se právě snaží hasiči zprůjezdnit.
A měřítko lze samozřejmě jakkoliv zmenšovat nebo zvětšovat, podle potřeby.
Podjezd dálnice A3 těsně u Regensburgu.
Kulturní zákoutí pod ním.
Tady zbyl ještě kilometrovník.
Tohle jsem v červnu nečekal. Přímo u cesty. A takhle velký. Ale musel zůstat na svém místě.
Statistiky našeho putování. Vše je v pořádku kromě maximální rychlosti. Tam se něco pokazilo.
Oranžově je záznam našeho letu. A modře naše cyklojízda zpět.