V podstatě jste si na své otázky odpověděl sám. V první řadě fyzika. Ve druhé stav našeho "poznání" a ve třetím jako obvykle peníze.

Zmínil jste program Apollo. Srovnání s dneškem je právě ohledně financí zcela nesouměřitelné. Program Apollo stál zhruba 5 procent rozpočtu USA, podílelo se na něm hodně přes sto tisíc lidí přímo, nepřímo to nikdo nespočítal. Program Artemis stál údajně něco kolem sto miliard, tedy zlomek toho co stálo Apollo.

Už v tomhle je jasný velký posun.

Vesmírný program prostě postupuje pomalu, krok po kroku. Proč? No protože zatím nemáme jinou možnost, technická řešení jsou v podstatě stejná jako před padesáti lety. A pokud neobjevíme jiné, jak fyzikální tak technické postupy, bude tomu tak i nadále. Některá řešení jsou ve stádiu výzkumu ovšem spíše teoretického. Bez nějakého skokového objevu, který může přijít brzy,nebo taky ne, naplánovat se nedá, bude řekněme Mars na hranici našich možností. A i to bude ještě pár let trvat.

Skončil jste trochu pesimisticky, Tomáši,

tak mám radu pro získání mírného optmimismu v mezích zakona. Doporučuji v příštích 14 dnech sledovat, jak z Texasu vyletí kosmická loď Starship od SpaceX Elona Musca na IFT12 (integrovaný letový test č.12). Měla by, pokud proběhne všechno v pořádku, vyletět na oběžnou dráhu, obletět Zemi, vrátit se zpět, zabrzdit se o atmosféru a přistát ve dvou samostatných částech - první (vynášecí modul Super Heavy) přistane hned po startu, druhá část, raketa Spaship po obletu Země. Jestli přistane měkce do moře, nebo jestli se nechá zachytit do náruče ramen na startovcí rampě, to se ještě uvidí.

Důležité je to, že se CELÁ raketa vrátí na Zemi a NIC (kromě paliva) z ní neshoří v atmosféře.

Pokud se to podaří, bude dalším bodem programu snaha o umístění tankovací nádrže (čti rakety Starship) na nízké oběžné dráze Země a zvládnutí procesu jejího naplňování kryogenním palivem tak, aby mohla sloužit jako tankovací stanice pro lety k Měsíci. Ale i to bude pořád jenom malým krůčkem ke skutečně systematickému "dobytí" Měsíce. Optimismu i kosmonautice zdar!

Zasloužená karma

Stručně: Apollo = "závod na Měsíc a zpět". Artemis = "návrat, abychom zůstali a připravili se na Mars." Apollo byl důsledek studené války a šlo o dobytí Měsíce. Artemis je navíc joint venture.

Je to tak. Ale když si vezmete spalovací motor, tak v čem se tak moc změnil za ta léta jeho existence? V chytrých telefonech jde vývoj rychle dopředu, ale jejich princip je vlastně pořád stejný. Možná je za tím zmíněná fyzika nebo prostě musí přijít nějaký převratný vynález, který přijde jednou za X let, jako byl vynález atomové bomby. Dobývaní vesmíru se zpomalilo, protože ho lidstvo taky nepotřebovalo. Proč, nic nás osidlovat jiné planety nenutí. Zatím. Možná to teď bude jiné v tom, že se vrací doba, kdy velmocí mezi sebou více soutěží. Hezky den

Někdy jenom nevnímáme převratnost vynálezu, který máme na očích, pane Šiku. Schopnost rakety přistát tam, odkud vzlétla nebo přistát opodál na mořské plošině a BÝT ZNOVU POUŽITA jako se znovu používá letadlo, pokud to není PŘEVATANÝ VYNÁLEZ, tak potom už opravdu nevím, co by mělo být.

Já to vidím tak, že právě tento převratný vynález znamená, že stojíme na úsvitu překotného rozvoje kosmonautiky, podobně jako jsme byli někdy ve třicátých letech na úsvitu rozvoje letectví. Kosmonautice zdar!!

Pro úplnost vyjádření prezidenta Trumpa, jedno z těch "normálních". „Gratuluji skvělé a velmi talentované posádce Artemis II. Celá mise byla velkolepá, přistání bylo perfektní a jako prezident Spojených států na vás nemohu být pyšnější! Těším se, až vás brzy všechny uvidím v Bílém domě. Zopakujeme to znovu a pak přijde další krok – Mars!"---Takže Mars. Wow! (Snad někdo Trumpovi řekl, že jeden člen posádky byl Kanaďan...)

Projekt Apollo byl projektem politickým, byl dítětem studené války. Šlo čistě o to, konečně v něčem předběhnout Rusy, porazit je. Když se to podařilo, projekt byl zastaven, Apollo 18 už nevzlétlo a NASA se zaměřila na jiné projekty. Sondy do hlubokého vesmíru, k jiným planetám, apod. Základna expertů za tu dobu už dávno zanikla, je nutné ji budovat znovu, v tomto směru se dějí hodně drahé omyly, naštěstí se je NASA snaží napravit. Projekt Artemis má jiný účel, dostat na Měsíc trvalou základnu a sbírat zkušenosti pro projekt pilotovaných letů na Mars (dejme tomu projekt Áres?). Dalším veledůležitým prvkem je bezpečnost. Bezpečnost byla u Apolla na mizerné úrovni, pravděpodobnost, že se posádka v pořádku vrátí byla tak 1:1. Je s podivem, že v něm zahynulo tak málo lidí i když u Apolla 13 měli opravdu namále. Něco takového se v Artemis za žádnou cenu nesmí stát, protože fatální problémy by znamenaly nejen smrt čtyř lidí, ale s pravděpodobností, blížící se jistotě i zastavení a zrušení projektu Artemis. Proto byla práce na něm neporovnatelně těžší a ano, je to kolosální úspěch. A mimochodem, ta paní se jmenuje Tenzler, nikoliv Tanzler.

Děkuji, to jméno jsem opravil.

Samozřejmě že úspěch! Také se naplnilo prastaré pořekadlo, že co spadne vojákům ze stolu, lze využít, ale i zneužít, i jinak . Např. od V2 až Saturnu,atp., ba i atd.

Rozdíl je a podstatný. Nějaká ta miliarda sem a tam.

Souhlasím s popisem. Poté, co před 50 lety Američané několikrát na Měsíci přistáli, tak jeho nynější oblet za nic světoborného nepovažuji. A taky jsem to nijak nesledoval.

To nevadí, že jste to nesledoval. Těch lidí, kteří to sledovali je i tak poměrně hodně. Ti lidé vědí, že se jedná o generálku, a že příští let, Artemis III už bude mít za cíl přistání na Měsíci a návrat zpět. To sice taky není nic zajímavého, vždyť lidi už na Měsíci byli, ale vsadím se o vyšmatlané buty, že to lidi "budou nějak sledovat".