Lesby a spol.

Nepředpokládala jsem, že někdy do blogu budu psát zrovna o tomhle, ale je to tak. V poslední době to opět začíná být téma s "T". Krom průvodů a reakcí na ně vyšel minulý čtvrek v příloze MF Dnes také tento článek "Najít v Česku lesbu? Těžký úkol. Poznají se podle hodinek a držení těla". Díky bylo to poučné i pro přímé "účastníky" a dobré k zamyšlení - snad pro všechny. Níže uvedu několik postřehů z mého života.

Jak jste si asi domysleli - jsem lesba - nijak to netajím a snažím se to taky nijak nevyzdvihovat. Není to zas taková senzace - žiju s tím koho mám ráda - vlastně by to tak chtěl mít asi každý. Tedy rozhodně každý koho znám, chce mít hezký vztah s někým koho opravdu miluje. Jsem nadšená, když se to někomu podaří. Tak proč z toho dělat takové haló. Ať se jedná o osobu známou (celebritu) nebo někoho anonymního - je důležité jestli je dotyčný člověk spokojený. Proč by měly být hledány vzory? Na světě je spousta lidí, kteří by měli být vzorem, ale zůstávají v ústranní a naopak. Osobně bych nechtěla být vzornou lesbou. Radši bych byla vzorná v něčem jiném, ale obávám se, že není nic v čem bych natolik vynikala, aby se to mohlo stát. Sexuální orientace přece není zásluhou stejně jako věk nebo barva očí.

Samozřejmě se najdou lidé, kteří mají s homosexuály a homosexualitou problém ať už z většinové společnosti nebo "zevnitř" této menšiny. Mám dojem, že problémem jsou jen věci, které lidi jež se týkají sami za problém považují. My jsme se rozhodly to za problém nepovažovat. Značně nám to usnadňuje život. Nemusíme se schovávat, lhát, předstírat atd.. Nedávno jsme se přestěhovaly na venkov - vesnice nedaleko Dobříše. Na chvíli jsme se staly místní atrakcí, ale když sousedi zjistili, že jim rády půjčíme sekačku nebo jiné nářadí, a že když potřebujeme pomoc tak si o ní řekneme a nebo se můžeme jen tak sejít na skleničku nebo něco k jídlu. To kdo s kým spí se stalo minimálně druhořadou záležitostí. Rozhodně nás nikdo nediskriminoval. To, že si o nás občas sousedky povídají nám nijak nevadí. Je přece jasné, že si lidé budou vyprávět o každém kdy je nový nebo nějakým způsobem jiný. To je holt riziko bydlení v malé obci.

Nechci si plácat po zádech jak je všechno jednoduché a báječné. I mně některé věci vadí a přijdou mi nespravedlivé nebo hloupé. Jediné o čem vím, že v takových případech pomáhá a mnohokrát se mi osvědčilo - postavit se problému čelem a hlavně nelhat jiným ani sobě. Jistě - je to těžké ať se to týká čehokoliv, ale proč lhát rodině, přátelům atd. nejsou to snad lidé od kterých my sami očekáváme upřímnost. O kterých si myslíme, že nám nemusí lhát, protože je vždy budeme brát tak jak jsou.  Není lehké být rodičem homosexuála, ale ani pro ono "dítě" to není procházka růžovým sadem.

Závěrem bych chtěla říct, že být lesbou, podle mě, není ani těžké ani lehké - prostě to je takové jaké to je. Jak praví přísloví - hodný holky se dostanou do Nebe a zlobivý tam kam chtějí. A kde chtete být vy - HOLKY?

PS: ...mimo diskusi....