Zvonky štěstí.

Jo tak ty policajti, o jejichž existenci jsem zde před časem pochyboval, vážně existujou. Pozor na to..

Poznal jsem to podle toho, když mě stavěli poté, co jsem urazil asi 114 metrů z hospody, kde jsem požil několik zrzavých alkoholických nápojů. A přitom jsem jel naprosto rovně..! Nejdřív jsem na to chtěl šlápnout, jak to znám z filmů a ujet jim, pak jsem ale zbaběle a srabsky zastavil. Pistoli bohužel nevlastním.. No a potom jsem potupně dýchnul.. Ale nepředbíhejme. Hezky pěkně od začátku.. 

Byl to takový vydařený, skoro až veselý den. Ráno mi volal řidič PPL, že mi doveze krmivo pro psa. Celkem bezproblémově jsme se spolu domluvili na čase ('asi tak v půl dvanáctý') i místě předání ('jóoo..tam to znám..') a vůbec působil jako docela normální člověk.. To jsem však netušil, co předvede odpoledne.. 

Jako předkrm jsem si ale ještě 'dal' jiný zážitek. Souvisí se skutečností, že jsem v tomto vynikajícím období nucen hledat si nové bydlení, což jednomu citlivému jedinci na psychice nepřidá, abych tak řekl.. A aby to nebylo tak jednoduché, není to tak, že bych prostě mohl koupit byt - musím hledat a najít objekt, kde bude moci přebývat i můj obrovský pes, jehož ústřední (ne-li jedinou) životní náplní je žrádlo - včera třeba sežral sousedovi slepici. Netušil jsem, že to dokáže - je to ještě štěně. Ale dokázal, nezbylo z ní vůbec nic a očividně mu chutnala. Bude radost ho živit..

Ale zpět ke zmíněnému zážitku. Vytáčím číslo mobilního telefonu, uvedeného na internetových stránkách On-line-realit pod nabízenou nemovitostí. Vypadá slušně, za ty prachy.. Je tam i ta zahrada, elektřina, voda, zdá se to být zkrátka obyvatelné. 'Dobrý den, já volám kvůli vámi nabízenému domku,..' 'Cože? Vy jste se zbláznil?' Začínám tušit, že k prodeji nejspíš nedojde.. Ale ještě jednou: 'Vy prodáváte...' Nedomluvil jsem. 'Já nic neprodávám! Kde jste vzal moje číslo?!!?...' 'Podívejte se, já tu mám před sebou otevřené obrázky domu, který nabízíte a...' 'To je blbost! Nelžete!..!' 'Pane, chcete mi tvrdit, že internetová stránka, na kterou se pávě dívám, neexistuje a že číslo vašeho telefonu jsem si vycucal z prstu?' 'Já to dám policajtům..!!!' Zavěsil jsem. To kupovat nebudu..

Půl druhé. Musím odjet a reprezentant PPL, který měl být dávno tady, nikde..Volám mu, nebere to a zpět se mi vyrovnaně ozve asi za hoďku: 'Tak jsem tady.' Velkoryse opomíjím, že mi nebral telefon a je o tři hodiny víc: 'Dobře, jdu před barák.' Stojím venku čtvrt hodiny a...NIC. Volám tomu dobrému muži: 'Pane, děláte si ze mě srandu? Říkal jste, že už jste tu..' 'Já tady taky jsem. Jezdím po Novosedlech a nemůžu to najít..' 'Proč mi nezavoláte? Ráno jste tvrdil, že se tu vyznáte a jasně jsme se domluvili, že část obce, kde na vás čekám, je trochu bokem od centra, vysvětlil jsem vám, kde máte zahnout doleva.. Teď jeďte zpátky dolů z kopce, u autobusové zastávky zahněte doprava...' 'Aha! Doprava! Ráno jste říkal doleva!' 'Ráno jsme se bavili o tom, že přijedete z jiného směru, teď jste jinde, takže.. Bylo tady už víc vašich kolegů a s každým jsem se domluvil, každý to pochopil. Nepil jste něco? Mám dojem, že mluvím s někým jiným, než ráno.. Pro jistotu si přepočítejte ruce. Pravá je ta, co s ní píšete, předpokládám...' 'Já píšu oběma!' 'Tak to bude možná ten problém..' Atd., atp. Závěr? Řekl mi, že mi nic nedoveze, nevěřil jsem vlastním uším. I zavolal jsem na linku PPL, kde ho byli zpacifikovali a když jsem vyšel ven, vidím auto PPL, kterak mě odhodlaně a provokativně míjí, opodál se otáčí a objíždí mě opačným směrem podruhé. Nezastavuje, jakkoliv mě málem přejelo. Volám opět onu linku a už jsem poněkud nastartován, dávno jsem měl být někde jinde.. Čekám před domem, cca za čtvrt hodiny přijíždí zlořečený vůz, zastavuje tak 200 metrů pode mnou u souseda a provokativně tam vyzvání, jakkoliv mě musel vidět (už několikrát). Běžím tam. 'To si ze mě děláš prdel?!?' 'My si budeme tykat?' 'Já ti budu tykat a ty mě vykat, ty...' No, závěr jsem nezvládl, uznávám. Už dlouho jsem nikoho nedržel pod krkem. A nakonec je asi dobře, že mi definitivně ujel, aniž mi objednané krmivo vydal.. Večer volal zástupce PPL, omluvil se a že prý ho propustili, že toho měl už víc.. Tak sláva!

Ale pro to psí žrádlo jsem ten den musel samozřejmě extra dojet a extra ho zaplatit. Pak jsem se šel uklidnit do kavárny. Nikdy předtím jsem tam nebyl a když mě přepadla velká tělesná potřeba, liboval jsem si, jak to tam maj hezky bezdotykově řešený. Světlo se samo rozsvítilo, já šel nejdřív rovně, pak trochu doleva, pak zase trochu rovně, pak doprava.. No a když jsem to našel, usadil se a byl v nejlepším, světlo se zhaslo.. Mávám rukama jak vzteklej, ale nic.. Zajímaly by vás detaily? Pojďme radši od toho... 

A o nějaké práci byste nevěděli? Třeba toho rozvozce v PPL bych klidně dělal a asi by mě to i bavilo.. Teda až mi vrátěj ty papíry, samozřejmě. Protože - jak už jsem naznačil úvodem - večer jsem se byl ještě uklidnit někde, kde nejsou samorozsvícející se a zejména samozhasínající se světla. Někde, kde to znám, kde to proběhne v pohodě.. Ten pocit, když se za mnou rozsvítilo STOP na střeše policejního auta, nezapomenu. A moc se mi to hodí, být v současnosti bez řidičáku - bomba.. Ještě aby vymysleli finanční postih v horní sazbě a bude to dokonalý.. Přitom jsem jim jasně říkal, že jsem v pohodě a že jim tam klidně vystřihnu hvězdu, nebo stojku, ale nijak to na ně neúčinkovalo. Asi to sami neuměj a měli vztek..

'Ať si bylo jak si bylo, přece jaksi bylo, ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo.', praví se ve Švejkovi. To jako jóóó.. Jen teď je jaksi docela dost blbě. Asi, že 'veškerá neštěstí jeví náklonnost se houfovat', nebo co.. ('A mám blejt krev'?..taky ze Švejka.) A jaké já mám chmurné představy.. Vlastně bych se ani tak moc nedivil, kdyby mi nakonec přišili tu nedávnou dvojnásobnou vraždu v Českých Budějovicích. Když se tak nad sebou zamyslím, rozhodně jsem docela dost podezřelej..

Prohlédněte si dobře tu fotku vpravo nahoře. Pokud jste viděli takového člověka postávat někde na nástupišti, když vlak už odjel, tak to jsem byl já...

P.S. A do třetice Švejk: 'To stojí opravdu za dvacet korun..', pravil tento, když byl obviněn, že zastavil vlak, pročež zaplatí pokutu v této výši. 'To je ještě moc laciný..', dodal rozšafně.. To se mi líbí! A to mi naštěstí nikdo vzít nemůže...