Zpět! Jen zpět..!

Kupředu ni krok... A levá...levá...levá...levá! Ale ta pravá taky.. (Perex článku je už dostatečně dlouhý? Doufám..)

Okolo lesa pole lán, hoj nejede, nejede z lesa pán.
Jede si po dálnici ve svém oři, v duchu ho s ostatními měří,
nezbloudil v honbě za divokou zvěří,
nejede sám a sám..

A u ÖMW z vozu hop,
něco penízků tady 'klop, klop, klop'..
Okýnka i dvéře tu otevřena máme,
na své zákazníky vzorně dbáme.

Dívčina jako květ (no..větší viděl už krásy svět) v mžiku,
u auta leští okýnka i kliku.
Že přeslici necudně vyměnila za tento džob,
toť zvěst, kterou přináší nám Job.

Nemoderní staromilec budu nejspíš, věru,
věci příští vzbuzují mou nedůvěru.
O světlých zítřcích všechny ty kecy!
V propadlišti dějin mizí hezký věci..

Namísto parket ultramoderní lina,
z lokomotiv parních jsou pendolina.
Knihou mlátilo se dříve o dubový stůl,
elektronickou čtečkou praští jenom vůl.

Rakousko-Uhersko tu před sto lety ještě bylo.
Co se vám na něm vlastně nelíbilo?
To je samá revoluce, pokrok, změna,.. Rychle!
Malebné chaloupky nahrazují krychle.

Ale vám jednou zatnem tipec, dávejte si bacha,
věci budou zase absolutní, jako za starýho Bacha..

Jsou nás takových spousty, pokrokoví pokrokáři, bojte se..
Jednou se to vrátí.. Zpátečníci všech zemí, spojte se!