Řemeslo má zlaté dno..

Několika 'řemeslníkům' jsem k jejich pozlacení výrazně přispěl. A bohužel to ještě ke všemu vypadá, že to mé dno téměř jistě z žádného ušlechtilého materiálu nebude..

Tímto textem se hodlám snad již jednou provždy vypořádat s pány řemeslníky, které jsem měl tu smůlu během několika posledních měsíců poznat. Poté bych na ně rád definitivně zapomněl a jim doporučuji totéž..již po setkání s nimi nikterak netoužím. Jestliže by se však tito chtěli snad vynořit ze své ilegality a následně projevit 'účinnou lítost', jsem dokonce ochoten je při osobním setkání fyzicky nenapadnout. Tato nabídka platí do příští středy. Nejprve k pánům zedníkům. Ve snaze ušetřit, fikaně jsem úvodem zvolil 'nejlevnější' variantu, abych záhy pochopil pravdivost rčení 'byl zadarmo drahej'.. Všechno špatně. Štuky ze stěn opadávaly na etapy, neustále dokola se uklízel bordel, aby se nakonec, když už se zdálo, že se živel zcela uklidnil a že bude pokoj a pořádek, začaly k zemi snášet štuky ze stropů. To bylo asi jediné místo, kam snad ten umělec dával nějakou tu penetraci, nebo co. Ovšem nejspíš málo.. A opět uklízení, shánění dalšího zedníka, poté nanovo malovat. Moc hezký.. I kdyby byla ta práce zadarmo (a nebyla), kupoval se opakovaně materiál, sežralo to čas navíc a těch nervů... Další zedník v pořadí vypadal nadějně. Dohodli jsme si cenu a za neustálého nadávání na svého předchůdce započal tento s pracemi. Strhal tašky venku na zdi (no..stačilo zakřičet a padalo to samo..), podivil se nad způsobem, jakým je zeď vystavěna a zanesl červíka pochybností do mé mysli: 'Jestli neudělal pořádně základy, tak vám to zima roztrhá..' Vzhledem k tomu, že neudělal pořádně zhola nic, můžu se jistě těšit.. 'Dokonalost' tohoto zedníka byla mi až podezřelá - když jsme se minuli, večer volal, jak jsem spokojenej s tou zdí, co ty štuky... Čekal jsem, odkud to přijde a kdy se vše pokazí. Stalo se to po několika dnech. Kolem osmé hodiny večerní zaparkovalo před domem auto, z něho vystoupil doposud vzorný, nyní silně podnapilý zedník a poté, co mi barvitě vylíčil své trable s manželkou a jak nemá kde spát, požádal mě o vyšší zálohu, než jsme byli původně domluveni (že z toho koupí i nějaký materiál a kdesi cosi...). Zabylo mi ho líto a má důvěřivost v kombinaci s jeho přesvědčivostí způsobila, že jsem mu peníze vydal. Byl spokojen. Méně už s tím, že na svůj dotaz, jestli tu může přenocovat, jsem mu odpověděl, že jo..ať se v tom autě klidně vyspí. Snad se domníval, že se mnou bude sdílet lože, nebo co.. No, spatřil jsem ho až za měsíc, když na mé volání a sms nereagoval. Jezdil jsem tehdy u 'nejmenované přepravní společnosti' a jednoho dne, jeda asi 150km/h směrem na Novou Bystřici, koho to u krajnice nevidí mé bystré oči - byl to on. Nejprve jsem byl přesvědčen, že ho chytím pod krkem, jeho vzhled a stav, v jakém se nacházel, mě však od mého úminku odradil. Sešité obočí, rozbitá hlava, stěží artikuloval. Z jeho zmatené řeči jsem vyrozumněl, že se na mě nevykašlal, že na mě myslí, že byl v nemocnici, že ho okradli, zmlátili a... Tušil jsem, že jeho svatosvatý slib, jak se mi brzy ozve a vše dodělá, nemá valné hodnoty. Neměl. Neozval. Dodělal to opět jiný mistr zednický, aby vše v konečném důsledku stálo asi tak třikrát tolik, než kolik by tomu slušelo, než kdybych si byl vybral hned na začátku některou z oněch 'dražších' variant.. Sakra! A nyní již k vodáckým, resp. topenářským záležitostem. Celou věc jsem detailněji popsal v jednom z minulých článků ( http://fiser.blog.idnes.cz/c/158725/Hanba-Luhanovi.html ), nyní tedy pouze k tomu, jak vše dopadlo. Dopadlo? Snad.. Jak jsem předvídal. Mistr se ozval poté, kdy na dodělávání toho, co on nechával řadu měsíců rozděláno, již pracoval jiný kolega-topenář. Moc se nad tím podivoval a prozradil mi poněkud podrážděně, že se zastaví pro nářadí a dořešíme fakturaci. Než jsem stačil zalapat po dechu, položil mobil. Když bylo vše po slavném panu Luhanovi doděláno, předěláno (strnul jsem, když nový topenář po prohlídce díla Luhanova pronesl: 'To nemůže takhle fungovat..') a zaplaceno, objevil se jednoho krásného večera milý pan Luhan s osobní stráží a měl chuť 'řešit fakturaci', jak se byl vyjádřil. Když jsem mu oznámil, že ode mě už žádné peníze neuvidí a naopak, že já budu chtít peníze od něj, tvářil se, jako kdybych mu předvedl nějaké kouzlo a pokoušel se vyjadřovat v tom smyslu, že... Přerušil jsem ho a řekl mu přibližně toto: 'Pane Luhane, kašlal jste na to tady dlouhé měsíce, nereagoval na volání, sms. Mělo to být hotovo v půli května, je polovina října a abych tu s dcerou nemrzl, musel to dodělat někdo jiný, komu jsem samozřejmě musel zaplatit. Času jste měl dost, prostě a sprostě jste mě podrazil. Topil jsem troubou, nakonec musel koupit přímotopy, nedalo se tu vydržet. Několikrát jste mě nehezky vyšplouchl už s vodou, ale vše bych zapomněl, kdybyste jakýmsi rozumným a přijatelným způsobem dodělal aspoň to topení. Má trpělivost je velká, ale není bezbřehá a už přetekla. Nic vám platit nebudu, chci naopak od vás, řekněme pět tisíc, coby kompenzaci za předvedený výkon. Byl jste to vy, kdo nedodržel dohody, zaplatil jsem vám už dost a kdybych věděl...' Výměna názorů se stávala čím dál hrubější a od ručních argumentů mě odrazovala pouze ona osobní stráž, která naznačovala, že by celá věc nemusela dopadnout dle mých představ. Nakonec chtěl ještě nějaké to nářadí, které jsem mu taktéž odmítl vydat, protože bych ho již nikdy nespatřil..známe. Ve zlém jsme se rozešli. I rozleželo se vše panu Luhanovi a jeho účetnímu (prý..) a bylo mi zasláno 'Uznání závazku', ve kterém se zavazují doplatit mi 5 000,- Kč, jako smluvní pokutu.. Samozřejmě se splátkovým kalendářem (mám v něco takového po předchozích zkušenostech věřit?), o ničem jiném ani zmínka. Vy kujóni! Jsem si jistý, že po vydání nářadí a odsouhlasení této pokuty by následovala fakturace za... Znám je dobře, kluky.. Když jsem trval na tom, aby součástí oné 'smluvní pokuty' bylo i to, že tímto jsou veškeré pohledávky uspokojeny a žádná ze stran..bla bla bla, opatrně můj požadavek dva týdny přežvykovali. A teď, že prý jako jóóó. No, uvidíme. Nedělá mi dobře zadržovat nářadí, o kterém jsem se dozvěděl, že má hodnotu téměř sto tisíc (a nechápu, že mu několik měsíců nescházelo..), můj vztek je však mocný.. Taky si myslím, že si to chlapci dobře rozvážili a nejspíš jsem od nich měl chtít těch tisíc ne 5, ale dejme tomu 20.. Ať to ale skončí a mám od nich pokoj.. Nikdy víc už to nechci zažít! Nakonec jsem si nechal chudáka elektrikáře. Tento člověk jako jediný vždy (no, skoro..) splnil to, co slíbil, vše udělal ve sjednaném čase a kvalitně a odměnou mu, zdá se, bude to, že mu nebudu schopen doplatit zbytek částky k již zaplacené záloze, neboť jsem se mezitím stačil vydat z peněz a originálním způsobem přijít o práci. Snad se nějak dohodneme. Třeba by mi tu elektřinu mohl zapojit jen trochu, nebo tak něco.. Rozhodně bych se nerad zařadil mezi ty mluvky, který naslibujou hory doly a s dodržením aspoň těch hor, když už ne dolů, si hlavy nelámou, kašlou na to. A nerad bych taky vypadal tak, jak vypadat pravděpodobně budu.. Mám trochu naději, že se snad i tento řemeslník ještě stihne pokazit a bude se nám pak lépe jednat. Od našeho posledního telefonického rozhovoru, kdy jsme se dohadovali na konečné kompletaci zásuvek a vypínačů, totiž uplynulo již čtrnáct dní a...nic, což nebývalo zvykem. Tak snad mu to vydrží.. Začínám totiž žít z podstaty a to je, jak se ukazuje, naprosto, ale naprosto měkká měna... P.S. Jo a kdyby to snad tady chtěl někdo koupit, tak 'v místě je veškerá občanská vybavenost' a jedná se o 'hezkou lokalitu', jak se tak říká.. Navíc přihodím bezva sousedy. Skoro vše je hotové, zbývá jenom střecha, okna, dveře, okapy.. Prostě pár šikovných řemeslníků a..je to. Cena? 1 100 000,-..ať prodělám. Ale jsem ochotnej jít i výš...