Poslové světla,

aneb 'Kam se hrabou všechna ostatní divadla..to se nedá srovnat..'

Byla to svého času paní Svěráková, která, když se po prvním sehrání hry Akt (pro zvané hosty a přátele) účinkující radili, co by příště mohli udělat jinak, pronesla památnou větu : 'Vy to chcete hrát ještě jednou?' Naštěstí chtěli. Nejednou.. A kdyby tenkrát 'tu pec pořádně rozhicovali', viděli by, že se Divadlo Járy Cimrmana stane fenoménem, před kterým je dnes namístě smeknout hodně veliký klobouk..

Při genialitě jejich her mě někdy zaráží, že tyto nepronikly (snad kromě Polska) i do jiných zemí. Nejspíš jde o natolik nepřenosný humor, že to prostě nešlo. A já jsem i proto rád, že jsem Čech. Bez Járy Cimrmana by to totiž nebylo úplně ono.. Vždycky, když se stávám zádumčivým, nevím si rady s tímhle sakra-životem a nic jiného mi už nezabírá, spolehlivě mě vedle hlášek W. Allena (Vzorek: 'Zruším zasnoubení s M., nechápe moji tvorbu. Včera mi řekla, že má Kritika metafysické reality jí připomíná Letiště.') 'nahodí' pouze Divadlo Járy Cimrmana. A troufám si tvrdit, že až jednou nezafunguje ani toto, bude vážně zle..

I při vědomí toho, že jsou všechna jejich představení desítky let dlouho dopředu vyprodána, se nemohu jaksi ubránit dojmu, že svým způsobem přesto stále zůstávají hry S&S nedoceněny. Vypointovanost většiny her (třeba takový Vizionář), neuvěřitelné vytěžení maxima humoru z jednotlivých situací, resp. postav (viz. Karel Infeld Prácheňský v Záskoku), atd., atp. Myslím, že je to více, než jen obdivuhodné, že se jedná o zcela rovnoprávné umění (ne-li o víc..) s oním 'oficiálním' a 'vážným' a že si tito pánové zaslouží místečko v čítankách. Nebo že by snad dílo bratří Mrštíků (jakkoliv na to byli taky dva..) mělo vyšší, či srovnatelnou hodnotu? Nechce se mi věřit.. 

"..lidé podvědomě humor nedoceňují, jinými slovy podceňují obtížnost toho, jak se 'humor dělá'. Nikdy by je nenapadlo, že je to něco nesnadného, záslužného a úctyhodného. Protože výsledek je veselý a zábavný, domnívají se, že i samotný proces je takový. Málokoho by asi napadlo, že je mnohem těžší napsat vtipnou básničku do Punche, než kázání canterburského arcibiskupa. Huckleberry Finn Marka Twaina je rozhodně větší dílo, než Kantova Kritika čistého rozumu a Dickensova postava pana Pickwicka povznesla lidstvo mnohem výše, než slavná kázání kardinála Newmana, v nichž volal po nutnosti světla v ponurém šeru neradostného světa. Dickens totiž to světlo rozdával. Hluboká podstata, skrývající se pod pojmem humor, bývá však vyjevena jen hrstce vyvolených, kteří jí věnují patřičnou pozornost. Světový humor je ve svých nejdokonalejších formách možná nejvyšším výtvorem naší civilizace.." S. Leacock. 

Divadlo Járy Cimrmana toho světla rozdalo moc a moc a jsem si naprosto jistý, že jeho hry patří do zlatého fondu světového humoru. A to navzdory výše zmíněné nepřenosnosti. (Napište světový román a strčte ho do šuplíku. Bude méně dobrý jen proto, že si ho nikdo nepřečte?) Jeho humor je minimálně srovnatelný (mezi náma..je lepší!) s Monty Pythony, jen prostě pánové Smoljak se Svěrákem měli tu smůlu, že se nenarodili v Anglii. Ale myslím, že si to užili a užívají i tak.. My všichni kolem jsme se 'notně nasmáli', patří Vám náš obdiv a poděkování. Jen trochu mrazí, jak to všechno nějak uteklo, žádná další hra už nejspíš nebude a... Ale to už je holt ten 'sakra-život'...