Mám rád Švejka..

A poslušně hlásím, že dvakrát nemusím ženské, které píší o tom, jak Švejka rády nemají a dokládají to svými ženskými argumenty..

Rád bych věděl, proč si raději nepřečtou 'Pestrý svět', 'Chvilku pro tebe', nebo případně něco na způsob ženského 'švejkování' - například 'Vejce a já'? Tam je té jejich přívětivé a ne až tolik zakódované švandy habaděj.. Proč čtou to, co je tak hrozně nebaví, ba až pobuřuje, to, co nechápou? Já taky nerozumím některým autorům, pročež je prostě nečtu.. Co tohle: 'Nemám rád petržel. Nikdy si ji nekupuji, nevyhledávám ji, nejím ji. Ale nenadávám na ní, nepomlouvám ji.' Nešlo by to aspoň takto, paní P.? Z diskuse pod Vaším článkem vybírám: 'Jestli je něco tragického, tak váš článek a způsob vašeho myšlení.' Ano, článek je snad vysloveně tragický - nepřekvapuje Vás ta spousta negativních ohlasů? Myslím, že jste se sama lekla a došlo Vám, že zde jste asi šlápla jaksi vedle.. Způsob Vašeho myšlení komplexně snad až tak tragický nebude a ani se to nechci pokoušet hodnotit, jen už prosím Vy nehodnoťte na oplátku román o Švejkovi.. Platí? Mně už Švejk vysloveně pomohl mnohokrát, vlastně neustále ho mám rozečteného, poslouchám ho namluveného J. Werichem. A opět se Vás musím otázat - tak, jako v diskusi pod Vaším slavným článkem - skutečně se domníváte, že právě Werich by si k převyprávění vybral nějakou demagogickou 'oslavu' našeho čecháčkovství? Že toho měl tak málo na práci, aby ztrácel čas něčím tak moc povrchním a prvoplánovitým? Je to jinak. Stejně jako mnozí další viděl a vnímal to pod povrchem. Vylíčenou absurditu oné války a do kontrastu s tou hrůzou stavěné Švejkovy neustálé historky 'ze života'. Švejk nebyl tím supermanem, který jaksi neustále přečůrává všechnu vrchnost ve svém okolí. Tak to jistě Hašek nemyslel. Myslím, že prostě poukazoval na různobarevnost života, na mnohočetnost jeho vnímání, na paradoxy všech jeho odstínů. Hlášky jednoročního dobrovolníka Marka, feldkuráta Katze,... Ale nerad bych se pouštěl do nějakého příliš 'odborného' rozboru. Od toho je jistě dost jiných. Jsou to ti, kteří pak knihu opatřují také vysvětlivkami, zde dovolte další vzpomínku na J. Wericha: 'Já teď čtu Švejka.' 'Teprve?' 'Ale ne..já už ho čet' mockrát. Ale teď ho čtu s vysvětlivkama a teprve teď vidím, o co já přišel... Mně se na tom líbí ten optimismus těch nakladatelství, jak oni počítají s tím, že co čtenář, to blbec..' No, blbec.. Někomu to zkrátka nevysvětlíte, ani kdyby ty vysvětlivky 'byly tlustší, než kniha, kterou to vysvětluje.' Na rozdíl od Wericha je tu ohromné množství těch, které knihu nikdy nepochopí a podobné množství dalších, kteří se budou tvářit, že jako 'jasně..to je bomba..', ale vlastně vůbec nemají tuchy, 'vo co gou'.. Vidějí Švejka jako toho přitroublýho a obtloustlýho srandistu, kterej říká 'To chce klid..' Toho klidu, který Hašek do románu vložil, toho si už nevšimnou... Stejně, jako jste si ho nevšimla Vy, paní P. Tak mě napadá, jestli Vy nakonec nebudete 'nějaký předpojatý člověk'..tak, jako pantáta Melichárek. Ale nic si z toho nedělejte. 'To už říkal hospodskej z Dejvic, že přijde na člověka někdy chvíle, kdy je ke všemu hluchej a slepej jako pařez..';-)