Jiřímu Kajínkovi se film o sobě samém líbil..

Ba co víc, byl prý až dojatý a snad i onu pověstnou slzu údajně uronil.. Tak sláva!

To je švanda..:-)

'Film je realističtější, než reál', uvedl po jeho shlédnutí očividně zjihlý Jiří K. Ale co jiného by vlastně měl říci o filmu, který jednoznačně podporuje jeho verzi a který mu osobně přijede promítnout pan režisér? 'Kluci - vy trubky - tak vy jste mi to taky sežrali? Bylo to samozřejmě úplně jinak, tohle je naprostý blábol. Nesmíte všemu věřit a dívat se tolik na akční filmy..'?

Chtěl bych vidět Jirku, jak se tvářil, když se dozvěděl, že ministrem vnitra se stal jeden z jeho obdivovatelů, Radek John. Asi z toho dvakrát otrávenej nebyl. A co teprve, když se ukázalo, že se John ani v roli ministra ještě tak docela nevyléčil ze svých investigativních sklonů a na svého oblíbence Jiřího nezapomněl.. 

Nedělám si iluze o tom, že se v policejních řadách nedějí špinavosti. Taky si nemyslím, že nemůže dojít k tomu, aby byl někdo neprávem odsouzen - pár takových jistě v našich kriminálech je. Můj pocit v cause Kajínek i po shlédnutí všech těch nespočetných 'Na vlastní oči' a jim podobných, je však takový, že 'to' udělal. Jistě kacířský názor ve vší té prokajínkovsky vytvářené atmosféře. Nezlobte se..

Pozor, moudro: Pravda je jen jedna. Buď to vážně udělal a potom by mě zajímalo, co se v něm celou dobu odehrává, co si myslí, jestli je sám překvapen tím, jáklá (to není překlep..) pozornost je mu věnována, kdo všechno mu to 'žere' a čím si vysvětlit, že po těch skutečně neprávem odsouzených neštěkne pes.. Holt neutekli z Mírova, mají o něco menší charisma, méně blonďatou obhájkyni, neumějí tak přesvědčivě lhát, nebo tak něco.. 

Anebo to neudělal. Není to bezpochyby žádný svatoušek, v kriminále by nejspíš dřepěl tak jako tak, ale přesto - sedět za něco, co nespáchal, bez možnosti propuštění (no..povíme si za dva roky..;-) )? Tuto verzi mi hlava prostě nějak nebere, snad si to neumím představit, ale hlavně se mi zdá, že byl-li by vážně nevinen, vystupoval by v mnoha případech jinak. Kajínkovo chování je chováním člověka, který buď vědomě lže, anebo si vytváří alternativní skutečnost, což je v podstatě totéž. Jen bych rád věděl, jestli té své alternativě on sám uvěřil už natolik, že ji považuje za pravdivou. Dělá se to tak, nebo ne?