Ještě tam nejsme.

Můžeme být stokrát členy EU, přijmout euro za oficiální platidlo, předsedat čemukoliv. ALE..

..Zkusili jste si dát někdy v Německu (Rakousku,...) biftek? A u nás? Tak vidíte.. (Že nezkusili? Taky divný..) Neměly by ty vezdejší býti podobně šťavnaté a dosahovati obdobných rozměrů? Nejsou, nedosahují..

Dokud budeme v téměř každé síťce s citrony nacházet pravidelně minimálně jeden nahnilý (což je zřejmě hlavním důvodem tohoto síťkování), nejsme TAM..

Ještě jsem u nás neviděl modrou, modro-zelenou řeku, říčku, jezírko. TAM jo.. Dvacet let je málo? Asi..

Stejně tak (ne)doporučuji navštívit TAMNÍ tržnice. Množství ovoce, zeleniny, ale třeba i hub, koření a ořechů, o kterých našinec nemá ani potuchy, je poněkud zarážející. O tom, že se vše zdá být (a tedy je) barevnější, větší,..nemluvě. Vážně si nemyslím, že je právě toto tím nejdůležitějším (co je to např. proti Království Božímu?), ale o čemsi to jistě vypovídá. A určitě to není jen o velikosti-malosti trhu, národa. Co Švýcarsko, Finsko,...?

I z toho adventního pozlátka je u nás přespříliš cítit upocená snaha o výdělek. A ani se to až tak moc neskrává. Nedělám si iluzi, že TAM se o tržby nehraje, ale kdyby nic jiného, minimálně je tato hra lépe maskována,  předvánoční atmosféra je opravdu cítit, je uvěřitelná. A nejspíš to skutečně i více křesťansky (křesťanštěji?) prožívají.. To pak člověk i tu korunu (euro) 'pustí' tak nějak veseleji, když má pocit, že ten umělej stromek se nevytáhl ze skladu jen tak ze zvyku, proto, 'že se to tak přece dělá každej rok touhle dobou'.. 

A přitom jsme TAM už byli. A možná až na vrcholu. Dokumentární snímky z první republiky, číselné údaje a další ukazatele to průkazně dokládají. Tehdy bývalo jméno firmy to nejdůležitější. Do dneška se to na druhý pokus stále ještě nějak neujalo a na prvním místě je s přehledem usazena vidina zisku. Levně nakoupit, dráž prodat. A basta. Třeba šunt. Jen ať to lítá..

Není zvláštní, že si nás stále ještě poměrně často zaměňují s Čečnou? A to navzdory tomu, že se v duchu hlášky 'Četnými politickými přehmaty dosáhla Austria toho, že si ji už jen velmi málo lidí plete s Austrálií' mnozí politikové velmi snaží.. Třeba pan prezident dělá co může.. (Odpusťte tato falešná slovíčka..)

Bezesporu se mnohé také zlepšilo, vydalo dobrým směrem. Na úřadech se na nás občas i usmějí, policie se už tolik bát nemusíme (pomalu se vypořádává s předsudkem, že lumpové a podezřelí jsou všichni). Ale stejně. TAM se nestane, že by si dopravní policista mezi řádky (ne-li 'na tvrdo') říkal o úplatek. Možná, že vám připadá, že s tím stále otravuji, ale přece jen si to myslím: JEŠTĚ STÁLE TAM NEJSME.