„Padni komu padni“

Toto rčení a ještě jedno další: „Nikdo není rovnější“ má co do činění s našim jednáním v demokratické společnosti. Může být měřítkem dodržování lidských práv nebo jejich křivením. Jak se nám daří v této oblasti, jak se daří v USA?

Toto rčení je velmi důležité ve společnosti. Nepoužívá se často, jen tehdy, kdy se děje nějaká nespravedlnost, dva lidé se provinili stejným činem, jeden je odsouzen podle zákona, ten druhý není nebo je s ním naloženo jinak.

Další moudro zní: „Před zákonem jsou si všichni rovni. Nikdo není rovný a jiný rovnější“. Žádný člověk nemá zvláštní privilegia. Každý má naprosto stejná práva, nezávisle na postavení, na statutu.

Je zřejmé, že tyto výroky jsou v demokratické společnosti „barometrem“ spravedlnosti, pilířem dodržování základních lidských práv.

Ohledně voleb p. Trumpa již bylo napsáno kvantum informaci a počítačová a mediální síť „praská ve švech“. Když přidám ještě jeden článek tak jistě vydrží.

Uvědomil jsem si, že v celé této kauze se stalo něco, co v minulých létech v demokratických zemích nemělo obdoby. Již neplatí: „Padni komu padni“, nebo že jsou si všichni rovní. Když zůstaneme u toho tolikrát skloňovaného po celém světě Trumpa, tak ten již je rovnější, než jiní a dost. V těchto dnech se ozývá, že nařídil soudům, aby ukončili jeho soudní kauzy (asi 43). A jeho ministryně spravedlnosti mu zajistí, že se vše zamete pod koberec. I kdyby polovina těch kauz byla výmyslem jeho nepřátel, tak jsme všichni ve světě viděli, jak neuznal jako první prezident USA svojí porážku a poslal své voliče na Kapitol. Celé čtyři roky zatloukal, vymlouval se, obviňoval jiné. Neomluvil se.

Můžete mi říct, abych se vykašlal na Trumpa, není to naše volba. Ale tato kauza je ta velká a důležitá, protože zasahuje do oblasti práv a svobod a její význam hraje roli nejen ve Spojených státech, ale snad v každé demokratické zemi.

Zároveň je tady otázka: „Jak je možné, že za tu dobu 4 let nebyl dokončen jeho soudní proces skrze demokraty. Asi i tam je něco nemocného. To normální hlava nebere.

Pamatuji si ještě dobře, jak nás štvalo, když naší vládnoucí v době totality nám věci nařizovali, ale sami to nečinili. Mluvili jinak a jednali zcela opačně. Říká se tomu pokrytectví. Tak to bývá v totalitních režimech – mohou korumpovat, lhát, okrádat, falšovat volby, trestat předchůdce, podvádět, ale taky to zakrývat, obviňovat jiné. To, že se to děje v severní Korei, na Kubě, v Rusku, v jižní Americe je nám líto. USA je snad nejdemokratičtější zemí na světě. Lze říci, že tato politika nemůže obstát dlouhodobě. Když již neplatí, že „padni komu padni“ a prezident je rovnější, než každý další občan, navzdory soudním kauzám, které si nese, tak se ještě říká, že se to zametá pod koberec. V tomto případě to bude zameteno pod koberec dokonale.

V našich školách jsme léta studovali knihy o vůdcovství napsané ve Spojených státech a poslouchali jsme přednášky: O vedení, psychologii, o politologii, o managementu a o vztazích. Myslím, že se mění pochopení těchto studií. Pokud sám prezident Spojených států si dovolí pošlapat tyto principy (čestnost, pokora, láska, důvěra, moudrost), pokud před celým světem zlomí soudní zákon, ještě před nástupem do úřadu, co pak budou dělat jeho občané? Nějaká integrita vůdců půjde „do kytek“.

Budou učit studenty ve školách, že se nemá lhát, dodržovat zákony, podvádět, mít úctu vůči oponentům, ale prezident nemusí, on je jaksi rovnější, vyjmutý zpod práva. To tak nesmíte posuzovat. Bude Trump příkladem pro mladé, pro ty, kteří jsou na šikmé ploše a tak si řeknou, když může on, já taky.

Bude Trump autoritou pro vůdce v totalitních zemích? Bude vzorem demokratického vládnutí, když se jednoduše vypořádá se soudy, se svými oponenty, sebe očistí a usedne v Bílém domě. Stejně tak jedná, jako oni v některých principech. Nebude ničit opozici, svobodná média?

Myslím, že je dobré si tyto věci ujasňovat. I v naší zemi jsme byli svědky kritizování Ústavního soudu. Pokud dotyčným šel na ruku, byl dobrý. Pokud jednal správně proti vůli dotyčného, byl kritizován, nazýván novou totalitou.

Znám ten příběh v Čechách na jedné farmě. Agrofert si postavil 2 velká síla, asi na obilí. Bez povolení, je tam hluk, prach, ruší obyvatele na vesnici a nic. Několik let si lidé ztěžují, úředníci se osívají, zamlžují. Zdá se, že p. Babiš je také v mnoha jiných kauzách rovnější, než jiní. Jemu nikdy neplatilo: „Padni komu padni.“

Je zajímavé kolik euforie vyvolalo zvolení Trumpa především mezi některými populisty v mnoha zemích. Jim nevadí porušení principů demokracie. Někteří se budou cítit posílení a půjdou v jeho stopách. Někteří inspirováni budou šilhat na východ a nakonec tam nakročí. Již nyní nemusíme hledat daleko.

Poslední myšlenka se nasouvá sama. Proč má Trump podporovatele mezi tolika křesťany? To mně mrzí nejvíce. Našim úsilím a cílem je mít v úctě a respektovat Písmo. Trump svými postoji, kauzami již mnoho krát zlomil učení Písma. Proč to nevadí křesťanům? Přece se nejedná jen o nějaké etické normy, morální poklesky, ale trestné činy a to je něco jiného.

….“Ačkoliv poznali Boží ustanovení, že ti, kdo dělají takové věci, jsou hodni smrti, nejenže je sami činí, ale dokonce to schvalují i jiným, kteří je dělají.“ (Písmo)

Věřím tomu, že demokratický systém v USA přežije Trumpa, ale národ může být docela otřesen.

Přesto přeji Spojeným státům Boží požehnání a křesťanům, aby nenásledovali prezidenta ale toho, kdo je nezradí, je v integritě, sjednocuje a miluje všechny národy, ale i ty které přicházejí a budou stále přicházet – Ježíše Krista. „Pojďte za mnou všichni, kteří pracujete a jste obtíženi, já vám dám odpočinutí.“