„Jsem mnohem hezčí, než Kamala“.

Tato slova prohlásil samozřejmě nikdo jiný, než kandidát na amerického prezidenta Trump. Podobná slova zaznívají mezi dětmi na pískovištích. Tam se vedou spory, kdo je hezčí, silnější, větší. To je normální.

Toto vychloubání „nejsilnějšího muže planety“ zní docela šíleně. Proč to dělá, nejen to, ale proč další osoby ponižuje, posmívá se jim, hodnotí své a jejich „nízké“ IQ, pohrdavě komentuje jejich rasový původ a barvu pleti? Proč se takto chová. Myslím, že existuje několik důvodů, můžeme se domnívat, ale můžeme trochu spekulovat.

- Má narcistické sklony oslavovat svoji osobu, na úkor jiných. To potvrzuje v několika dalších proslovech.

- Zůstal svým myšlením ve světě pohádek, kde se princezna ptá zázračného zrcadla: „Pověz mi, kdo je nejkrásnější“? Odpověď byla jasná. I když si už ani přesně nevzpomínám, jak to nakonec dopadlo, ale v našem kontextu to víme. Je to bezesporu Trump. Sám si o to řekl.

- Má strach, obavu, že ho opravdu může žena porazit ve volbách? Cítí se ohrožen? Copak má komplexy méněcennosti. Ještě nemá rozvinutou vlastní identitu?

- „Lze to nazvat veřejným nervovým zhroucením,“ komentoval podle webu Politico Trumpovo počínání Matthew Bartlett, republikánský stratég a někdejší činitel Trumpovy administrativy.

Tak to se jeví jako docela pochopitelný důvod. Dejme tomu, že na to má právo po takto napjté, částečně nervové a lživé kampani, podle komentátorů, kteří jsou v centru dění. Zdá se, že lež delší dobu působící v nitru člověk opravdu časem vede ke zhroucení, ke kritizování, odsuzování, ponižování navenek.

- Nebo Trump je opravdu pyšným člověkem, který musí zvítězit, jinak zešílí. Je pro něho nepředstavitelné, aby ten boj o moc nad světem podruhé prohrál. To může vést v delším horizontu opravdu k úplnému zhroucení.

- Možná by stálo zato pokračovaat a hledat dále Trumpovy trumfy z rozhovorů a projevů, které by do značné míry ukázaly na jeho znamení narušené osobnosti, ale nejsem v té oblasti odborně vzdělán.

Jsem přesvědčen, že jen tento výčet vlastnosti, jednání, osobních střetů je důkazem, že není způsobilý vykonávat poslání prezidenta. V opačném případě všechny knihy o vůdcovství, semináře, předměty na školách hovořící o vlastnostech vůdčích osobností jsou jen cáry popsaného papíru a výsměchem občanům USA. Vlastnosti jako pokora, úcta, schopnost unést porážku, docenění a poděkování soupeři, přijetí každého člověka nezávisle na rase, vyznání, sociálního postavení, beztrestnost před právem a mnoha dalších jak se zdá byly doménou předchůdců Trumpa, nikoliv jeho. Posledních pár let jeho veřejného působení to plně potvrzují.

To, co mně však docela znepokojuje při sledování těchto volebních klání, je docela velká podpora tohoto muže skrze tzv. „biblické křesťany“. Copak již neplatí biblická slova o vlastnostech vůdců, o jejich charaktéru, postoji úcty vůči všem? Nebo to již je opravdu ta doba a oblast, kde světlo se stává tmou, a tma dominuje nad světlem dokonce mezi křesťany navzdory všemu? Biblické citáty uprostřed dohadování kandidáta, „kdo je hezčí, než já“,působí opravdu jako „pěst na oko“, jak se to říká. Je zneužitím Písma v této „paranoi“.

Taky se mně zdá, že podobné výlevy a „duch“se objevují i na naší politické scéně (odsuzování, kritika, neúcta, posměch, pýcha a nepřijetí...). Je mi velmi líto, že to musím takto napsat.

Přesto vše mám malinkou naději, že Bůh bude žehnat Americe, jak to všichni na obou stranách vyjadřují. A možná nebude, protože respektuje i naše volby a dává nám svobodu. Má to velmi složité, ale věřím že si s tím poradí, jako v mnoha jiných situacích našeho života. Má totiž tento svět velmi rád.