Sama na sobě pozoruji výrazné zlepšení schopnosti uklidit to, co zdá se zpočátku nemožné...špagety, rýže či kuskus na dvojčatech, na stole, na zemi, na mně, na stěně, v koupelně, v ložnici...

Náš nejstarší přestal dělat s jídlem problémy v okamžiku, kdy mu druhorozený sáhl do talíře a sebral mu párek (to mu bylo cca 1 1/2 roku). Od té doby byly u nás závody v jezení co do času i množství. Ten třetí se do toho už narodil a vplynul do boje o žvanec zcela plynule a přirozeně.

Zkušenosti s vnuky. Ano, ta ostuda, když přijdete na kontrolu k dětskému lékaři a dítě váží méně, než minule. Ale není to jídlo tím, že dítě chce jíst jindy, než mu to nutíte? Ono se ozve...