Proč nepodporuji přímou volbu starostů
Argumenty pro zavedení přímé volby starostů:
- Posílení legitimity hlavy obce
- Veřejnost bude mít přímý vliv na konání starosty
- Odstranění stavu, kdy vítězná strana nakonec skončí v dané obci v opozici
- Posílení demokracie
- Zvýšený zájem občanů o věci veřejné
Argumenty proti zavedení přímé volby starostů:
- Období kohabitace
- Nové vymezení pravomocí jak pro přímo voleného starostu, tak pro zastupitelstvo
- Nutná změna Ústavy ČR (současné znění v článku 101, odst. 1, jasně říká, že obec je spravována zastupitelstvem – o žádných jiných orgánech zde není ani slovo)
- Polarizace společnosti
- Další „typ“ voleb (volby do zastupitelstev obcí, volby starosty, volby do krajských zastupitelstev, volby do Poslanecké sněmovny, volby do Senátu, prezidentské volby, volby do Evropského parlamentu)
- Organizační i finanční náročnost
Média se snaží v občanech vyvolat pocit, že pokud nebude po zavedení přímé volby prezidenta nastolena také přímá volba starostů, naše demokracie ještě nebude „úplná“. Argumentují tím, že tímto způsobem volí všichni naši sousedé. Zajímavý je fakt, že například v Dánsku a Švédsku, tedy v zemích s obrovskou participací občanů na municipální úrovni a na politickém procesu obecně, přímá volba tohoto typu není. Chápu novináře. Budou mít aspoň o čem psát a příjem z inzerce také není k zahození.
Analýza, kterou k danému tématu nechala vypracovat Nečasova (a před tím Topolánkova) vláda, počítala se dvěma variantami: přímá volba mohla být zavedena v obcích čítajících do 1500 obyvatel, nebo v těch, které postrádají radu (tedy až do velikosti 10 tis. obyvatel). Důležité ale je, že země, na které odkazuje, a to včetně Slovenska, mají na komunální úrovni politiky značně kulturně-historické rozdíly.
U zmiňované přímé volby prezidenta se ještě jednou zastavme, protože s naším tématem úzce souvisí. Podobné argumenty totiž zaznívaly už při prosazování jejího zavedení. Jaký je výsledek přímé volby, nechť si každý posoudí sám (není myšleno personálně, nýbrž z hlediska politické kultury) a zároveň si odpoví na otázku, jestli národ stmelila a občané jsou spokojenější. Já jen alibisticky připojím odkaz na text, který jsem tehdy ještě jako student Gymnázia Bučovice k přímé volbě prezidenta napsal: http://jihomoravsky.blog.idnes.cz/c/257588/Gymnazium-Bucovice-Filip-Zacharias.html. Je z dubna 2012…
Komunální úroveň politiky vykazuje pokles zájmu občanů (ostatně jako všechny ostatní úrovně), což je způsobeno několika aspekty, z nichž jeden může být právě způsob volby starosty. Nynější systém je podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí (č. 491/2001 Sb.) uzpůsoben tak, že je voleno přímo pouze zastupitelstvo dané obce. Starosta, potažmo rada obce, je následně odvozen z takto zvoleného zastupitelstva. A zde narážíme na problém, který zmiňuje Tomio Okamura – po zvolení zastupitelstva se občan už dále nijak nepodílí a ani podílet nemůže na výběru hlavy obce. Dalším problém, na který naráží občané mnoha obcí, je, že se starostou může stát člověk s nízkou podporou voličů. Starostou může být dokonce zvolena osoba, které nevznikl ani ve volbách mandát zastupitele. Stane se tak při odstoupení zvoleného zastupitele, na jehož místo přichází náhradník. Tomu nic nebrání v tom, aby se ucházel o post starosty. Jedná se však o výjimečné případy. Dva výše popsané příklady však mohou demonstrovat situaci, kdy volič ztrácí zájem o věci veřejné v domnění toho, že nemá reálnou možnost politiku své obce ovlivnit.
Naopak protiargumenty přímé volby poukazují na „dvojkolejnost“ vedení obce. Tato by mohla nastat v případě, že by přímo zvolený starosta a jeho strana neměli většinu v zastupitelstvu (tzv. období kohabitace). Bez již zmiňovaného nového zákonného vymezení kompetencí by totiž přímo volený starosta nic neprosadil.
Otazníky zůstávají také nad možností odvolání přímo voleného starosty. Logika říká, že pokud byl zvolen občany, tak pouze oni mají právo svého starostu odvolat. Sesazení starosty z funkce by tedy probíhalo patrně referendem a obávám se stavu, kdy přehršle různých typů volby by mělo kontraproduktivní účinek a občané by byli znechuceni ještě více než v případě voleb současného typu. Nehledě na fakt obecně nízké účasti u obecních referend. Nabízí se také řešení odvolání starosty zastupitelstvem. Právě zde by se mohla naplno projevit ona zmiňovaná kohabitace (stav, kdy starosta nemá většinu v zastupitelstvu) a z přímé volby by se tak stala fraška.
To je stručný výčet toho, proč jsem zastáncem současného typu volby starosty. Nevyhýbám se ale diskuzi změny jeho kompetencí v mezích stávajícího systému. Na druhou stranu, argument zastánců přímé volby – občané se budou ztotožňovat s osobou starosty, lze aplikovat jen na malá města, kde je občan (volič) schopen svého starostu skutečně poznat. Jinak hrozí „vystřízlivění“ z přímé volby starosty, jako jsme tomu byli svědky v prezidentských volbách roku 2013. A v neposlední řadě je třeba připomenout, že přímá volba starosty by také znamenala další finanční i časové náklady.
Filip Zachariaš
Pane Topolánku, něco Vám připomenu…
S velkou slávou předstoupil před veřejnost kandidát na prezidenta Mirek Topolánek, aby mj. představil svůj tým podporovatelů. Mirek Topolánek by byl rád rázným a slušným prezidentem...
Filip Zachariaš
Referendum – téma KSČM, kterého se politici bojí!
Často se mluví o změně systému. Je to oblíbená fráze populistů bez znalosti věci. Hokynáři, kteří za pět minut dvanáct ze zcela zištných důvodů pochytili mesiášský komplex, prý pomocí referenda tuto změnu budou prosazovat.
Filip Zachariaš
Žvaní o komunistech, ať předvedou, co dokázali pro lidi! Za 27 let toho moc nebylo!
Antikomunismus se už dávno přežil. Buď je k smíchu, nebo nikoho nezajímá. Jako stébla se ho chytá tonoucí pravice, občas i populisté se svými nesmyslnými termíny jako „socialistická EU“ a dokonce i sociální demokraté.
Filip Zachariaš
Víc respektu, kluci, aneb když má táta TOPky nakoupíno!
Na koncertu Heleny Vondráčkové jsem nikdy nebyl. Nedávno se mi ale do rukou dostala kniha Roberta Rohála právě o Vondráčkové. Každý soudný člověk musí uznat, že v životě odvedla obrovský kus práce.
Filip Zachariaš
Boj ČSSD proti levné práci? Demagogie, zrada, lež!
Pan Zaorálek, jak čtu, bojuje proti levné práci. Hezké. Ale na jednu věc zapomíná. Že to byli právě sociální demokraté spolu s pravicí, kteří se přičinili o to, aby se Česko stalo právě zemí levné práce.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
- Počet článků 42
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1290x
Lídr KSČM na Vyškovsku a asistent poslance.