Z hor do Sněmovny: Proč majitelka Luční boudy kandiduje proti byrokratickému šílenství

Když se úspěšná podnikatelka, která 24 let buduje a spravuje ikonickou horskou chatu, rozhodne vstoupit do politiky, má to obvykle pádný důvod.

Pro Kláru Sovovou, majitelku Luční boudy, se tímto důvodem staly především emisní povolenky, energetické štítky a sílící pocit, že stát a Evropská unie házejí obyčejným lidem klacky pod nohy. Její kandidatura za Motoristy do Poslanecké sněmovny je pro ni logickým vyústěním dlouholetého boje.

Sovová převzala Luční boudu v zuboženém stavu a za více než dvě dekády ji proměnila v moderní, ekologicky šetrný a pro turisty otevřený horský areál. Založila dokonce vlastní záchrannou službu Vrcholky hor. Její příběh je ale také příběhem dvacetiletého boje s byrokracií a nesmyslnými regulacemi, především ze strany Krkonošského národního parku (KRNAP).

Nedávná kauza s neoprávněnými monitorovacími kamerami či snaha omezit zásobování Luční a Labské boudy jsou jen špičkou ledovce. Podle Sovové to není snaha o regulaci, ale šikana. Majitelka Luční boudy se díky svým právním znalostem dokáže účinně bránit sama, to však naprostá většina z nás nedokáže.

Právě tato osobní zkušenost ji vede k boji proti regulacím, které se brzy dotknou každého z nás. Zatímco někteří její krok kritizují, Klára konzistentně upozorňuje na dopady, které pocítíme všichni.

· Máte starší dům? Připravte se na povinnost pořídit energetický štítek a podle něj platit vyšší poplatky.

· Vlastníte starší auto? Čeká vás nejen dražší provoz, ale i výrazně vyšší ceny pohonných hmot.

Emisní povolenky se totiž promítnou do cen naprosto všeho – od potravin přes dopravu až po služby. A přesně proti tomu bojuje. Ne z pozice politika odtrženého od reality, ale jako podnikatelka, která ví, co to znamená v praxi.

Jeden z hlavních důvodů její kandidatury je, že spoluvlastní boudu postavenou roku 1623 a musí si na ni vyřídit energetický štítek. To je absurdní požadavek. Dále provozuje rolby se spotřebou šedesát litrů nafty na hodinu, takže emisní povolenky si odskáče v plné parádě. To je názorný příklad, kam vedou dopady zelené byrokracie.

Sovová se rozhodla zaměřit na 20 největších legislativních „nesmyslů“, které komplikují život běžným lidem i firmám. Kritizuje například novelu stavebního zákona, která od roku 2025 požaduje dokumentaci skutečného provedení i pro staleté budovy. Kde má vzít plány na boudu z doby císaře Ferdinanda II.? A pokuta je až 400 000 korun? To je pecka!

Varuje také, že od roku 2026 zdraží vytápění uhlím o tisíce korun za tunu a litr benzínu o více než 4 koruny. To bude pro mnoho lidí a malých firem možná i likvidační.

Klára Sovová se snaží být hlasem zdravého rozumu, který odmítá ideologii trestající lidi za normální život. Sama k tomu trefně říká, že každý den vydechneme jeden kilogram CO₂. Za dýchání nás zatím nikdo netrestá, tak proč za běžný život ano? Na tom, něco sakra je.

Mnoho lidí si hrozbu těchto nařízení neuvědomuje. Podobné byrokratické nápady však mají jedno společné: dokud vás osobně nezasáhnou, zdají se být vzdálené. Tento nás ale na plno zasáhne už za pár měsíců.