Přepisovat historii je nesmysl. Ukazovat, že věci vznikaly v nějakém kontextu, už ale nesmysl není. Othello je kvalitní hra bez ohledu na to, že Shakespeare byl poněkud rasista (nikdo není dokonalý..). Není důvod ji nehrát (v JAR ji jednu dobu zakázali), nebo z Othella dělat bělocha. Současně není důvod třeba při rozboru toho díla neupozornit na ty rasistické prvky.

S učebnicemi je to něco jiného. Tady nejde o žádné přepisování historie. Učebnice by měly odrážet svět kolem nás. Takže Máma může mít klidně místo mísy mobil a Táta může mít tu mísu. Ne samoúčelně (je-li cvičení na M, bude mít mísu Máma a ne Táta), ale kde to jde, proč ne.

Chce to trochu zdravého rozumu a vyhnout se extrémům z obou stran.

Newspeak už se u nás zabydlel: dnes jsem potkala paní, která učí ve speciální škole, a sdělila mi, že když sepisuje zprávy o dětech, nelze  žáka označit jako cikána, ba dokonce  ani Roma, ale je třeba psát "pigmentově alternativní jedinec". Myslím, že to by nevymysleli ani u Cimrmanů.

Prosím, prosím mockrát, řekněte, že si s tím výrazem v uvozovkách jen děláte legraci...

Perfektní! A díky už jen za ten přehled (tedy za znalost Hrabala, Jirouse, Márqueze, Raga Against the Machine, Feuchtwanger...). A pan Dienstbier... no, to je prostě pan Dienstbier. Jen doufám, že své nápady neprosadí, protože kdyby je prosadil, nebyl by už jen směšný, ale i nebezpečný (protože málokdo je tak nebezpečný jako ten, kdo manipuluje s jazykem).

Kde pálí knihy, tam pálí lidi nakonec (H. Heine).