No s těma kolinkama s protlakem jste to hodně přepískl.

Samozřejmě. Berme to tak, že z mladické horlivosti popsal občasný obecný nedostatek čehokoliv za socialismu poněkud zveličeným způsobem.

Moc hezky jste to pane autore napsal. Ja jsem o neco starsi nez vy a pamatuju si to velice dobre. Nikdy na to jak ti gauneri prijeli nezapomenu do smrti. A jim to nezapomenu take.

Že prý "kolínka s protlakem. Protože nic moc jiného v obchodě nebylo"... tím jste to celé zabil. Takže buď nepamatujete, nebo vás vaši vychovatelé týrali... to byste podle mě neměl ani v děcáku... těžko jste si navíc ve vašem věku nemohl všimnout, že samoobsluhy byly plné zboží. V živote jsem kolínka s protlakem nejedl, protože to byl polotovar, ze kterého se například vařila rajská polévka, nebo máčka.

Asi mám "hosip", ale plné obchody s velkým sortimentem si nepamatuji. Možná mě omlouvá malý věk ... (60)

Pamatujete si to dobře. KARMA

Stálo to za ho.no, ale jedna věc mi dnes neuvěřitelně vadí - všeobecné zadlužování všeho, všech a kvůli všemu....

Kolínka s protlakem ? Tak to kuchařka tedy nezvládla. Já si zase pamatuji, že ať bylo jak bylo, na stravě to poznat určitě nebylo.

Nebyla dostupná, ale zato byla kvalitní.

Dneska by se sice zasloužilý pamětník lepších soudružských časů, pozorně sledující testy kvality, aby měl důkaz o závadnosti dnešních potravin, na místě zhroutil, kdyby viděl výsledky z testů tehdejší stravy... ale to nevadí.

Jestli je vaše maminka Miroslava, tak ji pozdravujte.

To já toho pamatuju mnohem víc, jelikož jsem na světě mnohem déle, ale váš závěrečný pocit mám totožný.

Bohužel, to není jen pocit.

To já si pamatuji. 20.8. večer jsme odjížděli školním vlakem na chmelovou brigádu. Jak to ve školních vlacích bývá, bylo veselo. Až najednou někdo, kdo měl tranzistorové rádio, někdy kolem 2. v noci řekl: "Jsme obsazeni ruskou armádou". Vyhlíželi jsme z oken do tmy a zdálo se nám, že těch světel kolem je víc, než by bylo obvyklé. De facto nám to potvrdili až na nějakém nádražíčku někde u Rakovníka a zanedlouho jsme již viděli i projíždějící kolonu tanků. Tak začala nejdelší chmelová brigáda v historii.

Vzpomínky jsou hezká věc. Průšvih je v tom, že lidská paměť je mizerná. Takže u každých vzpomínek, každého člověka se můžeme vždy zeptat "a nakolik jsou pravdivé?"