Skandální přiznání mé matky: "Byla jsem komunistka!"

Musím říci, že za necelý rok svého působení na této blogovací platformě (blog.idnes.cz) jsem si odsud odnášel povětšinou příjemné a veskrze kladné pocity. Moje vkusné a na úrovni psané blogy měly až nečekaně pozitivní ohlas u drtivé většiny čtenářů a i proto jsem s mnoha svými kolegy blogery navázal pevná přátelství...

S řadou z nich si pravidelně dopisuji a s řadou z nich se dokonce pravidelně navštěvujeme. Moje rodina, tedy já, manželka a naše tři dcery, dokonce nedávno strávila společnou zimní dovolenou s rodinou jedné zdejší blogerky! Sami si proto umíte představit, jak mi muselo být, když jsem si včera ráno přečetl článek své matky, zdejší blogerky, paní Ireny Fuchsové:

Sem bejvalá komouška, tak si do mě poďte kopnout!

Matka se ve svém blogu přiznává ke své komunistické minulosti, o které jsem dodnes(!) neměl ani tušení!!!! Celý její blog vyznívá a působí jako trapná a zcela nedůstojná snaha o to, obhájit se před všemi slušnými lidmi za to, že do roku 1989 byla aktivní členkou KSČ!

Co mě však nejvíce pobouřilo, to byl způsob, jakým jsem se o tomto jejím blogu vůbec dozvěděl. Byla to totiž naše nejstarší šestiletá dcera, která za mnou, poté co na internetu matčin blog objevila, včera ráno přišla do mé pracovny a se slzami v očích se mě zeptala: "Tatínku, babička byla komunistka?"

"Co to povídáš, maličká?" vytřeštil jsem překvapeně oči a okamžitě jsem s ní běžel do jejího pokojíčku v podkroví. Zde jsem usedl k jejímu počítači (spolu s Alíkem.cz patří blog.iDNES.cz mezi nejoblíbenější stránky mé dcery) a s hrůzou v očích jsem se pustil do čtení matčiny skandální zpovědi. Musím se přiznat k tomu, že jsem si v průběhu četby musel několikrát odskočit na toaletu, neboť se mi z matčiny upřímnosti doslova zvedl žaludek... Postupně se kolem počítače shlukla celá naše rodina a atmosféra v naší vile byla rázem na bodu mrazu. Nejlépe to asi vystihla naše nejmladší dvouletá dcerka, která při pohledu na fotografii mé matky na jejím blogovém profilu vykřikla: "Babi, e-e!", přičemž směrem k počítači znechuceně mrštila svým plyšovým medvídkem, kterého o loňských vánocích dostala právě od ní...

Nejsem si jistý tím, zda moje matka bude tento můj blog číst, nicméně i přesto bych jí rád něco vzkázal:

Mami,

chtěl bych Ti říci, že se za Tebe stydím!!!! Stydím se za to, že si přede mnou celý můj život tajila svou komunistickou minulost a před všemi mými přáteli zde na blogu si ze mě udělala naprostý lidský odpad. Došlo Ti vůbec, jak před nimi teď vypadám? Došlo Ti vůbec, jak se na mě po Tvém skandálním přiznání budou dívat? Na rovinu Ti říkám, že je mi z Tebe zle a do konce Tvého života s Tebou nechci mít nic společného!

Zapomeň na to, že jsem byl Tvůj syn!

Zapomeň na to, že Ti moje tři dcery říkaly "babičko"!

Já a celá moje rodina Tě nechceme do konce Tvého života vidět! Nevolej nám, nepiš nám, nejezdi k nám na návštěvy! Celé naší rodině a všem slušným lidem totiž stojíš maximálně tak za odplivnutí a možná ani za to ne.

Přesto Ti budu přát, aby Ti jednou konečně došlo, že se Tvoje členství v KSČ nedá NIČÍM omluvit. Silně však pochybuji o tom, že právě Ty si to někdy uvědomíš...