dobrý

často se děti o rodiče postarat nechtějí, často však věřím, že je velmi těžko proveditelné opustit práci a starat se o již ležící a nemohoucí babičku a platit při tom ještě hypotéku, žít v malém bytě všichni pohromadě. Potom je jednoduché asi zvolit domov důchodců, i když to není příjemné. Když jsou podmínky, tak je to jednodužsí, ale když nejsou, je lehké odsoudit.

Babička

Jednak každý musí do práce a za další byty jsou příliš malé. S kým si pak bude babička povídat přes den zase bude nešťastná.

Souhlasím, ale

Souhlasím s Vámi, ale sociální podmínky ve společnosti toto neumožňují. Stát raději vynakládá peníze na domovy než na péči v rodině. Představte si samoživitelku s dítětem, které vůbec nevadí,že si vezme k sobě  rodiče. Je jí jedno zda má 2-pokojový či jaký byt. Bude se o něj starat, ale musí se vzdát zaměstnání a nikde není žádná finanční pomoc nebo minimální a  krátí se roky na důchod atd. Nastavené podmínky uvrhnou rodinu do velké bídy,  Přestože se ví, že tento způsob péče o staré lidi je velmi úsporný pro stát a celá společnost na tom vydělá, starší lidé budou v kruhu rodiny, tak stát tuto možnost svými podmínkami nevytváří. Naopak tu je propaganda o zneužívání dávek a "sockách". A v tom je to celé strašné neštěstí.  Už i dlouhodobá nemoc je strašná, zaměstnavatelům se nelíbí, že vezete člena rodiny , který nemůže chodit, do nemocnice nebo s ním ambulantně obcházíte doktory. Na rovinu Vám řeknou, co je nedáte do domova, do léčebny atd. a samozřejmě je tu hrozba propuštění z práce.

Souhlasím, ale

Souhlasím s Vámi, ale sociální podmínky ve společnosti toto neumožňují. Stát raději vynakládá peníze na domovy než na péči v rodině. Představte si samoživitelku s dítětem, které vůbec nevadí, že si vezme k sobě  rodiče. Je jí jedno zda má 2-pokojový či jaký byt. Bude se o něj starat, ale musí se vzdát zaměstnání a nikde není žádná finanční pomoc nebo minimální a  krátí se roky na důchod atd. Nastavené podmínky uvrhnou rodinu do velké bídy,  Přestože se ví, že tento způsob péče o staré lidi je velmi úsporný pro stát a celá společnost na tom vydělá, starší lidé budou v kruhu rodiny, tak stát tuto možnost svými podmínkami nevytvář. Naopak tu je propaganda o zneužívání dávek a "sockách". A v tom je to celé strašné neštěstní.  Už i dlouhodobá nemoc je strašná, zaměstnavatelům se nelíbí, že vezete člena rodiny , který nemůže chodit, do nemocnice nebo s ním ambulantně obcházíte doktory. Narovinu Vám řeknou, co je nedáte do domova, do léčebny atd. a samozřejmě je tu hrozba propušntění z práce.

To psala nějaká zamilovaná puberťačka?

jistě,

zní to krásně a je to srdcervoucí příběh. Vraťme se ale do reality: máte dvě studující děti, byt tak akorát (3+1), slušné (nebo jakékoli) zaměstnání. Do toho se roznemůže někdo z předků. Varianta a) nastěhujete se s ložnicí do obýváku, přestanete pracovat a budete se o seniora 24 hodin starat. Na "jeden plat" si může jet dovolit málokdo, vy po několikaleté pauze zaměstnání pravděpodobně neseženete, na úrovni už ani náhodou. Někdo z dětí musí přestat studovat, musí začít pracovat a podporovat rodinu. Varianta b) dáte seniorův důchod dohromady s finančními příspěvky celého příbuzenstva,  zaplatíte slušný penzión z celodenní péčí a budete jezdit na časté návštěvy. Zatímco varianta a)skončí dost pravděpodobně rozvratem vaší vlastní rodiny, varianta b) zůstane u jednoho namíchnutého seniora, který bude opečovaný, zabavený a mezi sobě rovnými. Jednu takovou doma dožívající prababičku jsem zažila, brutálně šikanovala všechny kolem...

Re: jistě,

...s celodenní...

Vzali

jste si babičku do rodinného domu, ale teď si představte, že byste bydleli v panelákovém 2 nebo 3 + 1 se dvěma dětmi a že by babička ke všemu do paneláku za živého boha nechtěla.

V zásadě s vyzněním Vašeho článku samozřejmě souhlasím, ale neměli bychom nikoho soudit, pokud jeho situaci neznáme opravdu podrobně.

Re: Vzali

bydleli jsme s rodiči v 1+1 39m2. babička u nás byla 9let než zemřela

Milej pane,

ono to s tou péčí o staré rodiče v minulosti vypadalo dost jinak. Pokud už na tom byl někdo tak špatně, že se nezvedl z postele, nic si nepamatoval, musel být krmen či nosen na záchod, tak v tomhle stavu dlouho nevydržel. Dnes takovému doktor píchne injekci, předepíše kufr patáků a pošle ho domů - k rodině, kde dotyčný důchodce díky "moderní medicíně" vydrží do stovky. A předpokládá se, že se o něho postará jeho sedmdesátiletý synátor. Než do 65 makat jako otrok a při odchodu do důchodu převzít "péči o rodiče", to bych musel být cvok. Za takových podmínek se o nikoho starat nebudu a taky žádnou starost nebudu po nikom chtít. Dříve bylo v  rozšířené rodině  hodně lidí, děti od mala pomáhaly - dnes by to bylo minimálně týrání, zneužívání dětské práce a čert ví co ještě. Společnost by měla nechat lidem na výběr - buď jí budou platit a ona se o ně postará, nebo platit nebudou a starost zůstane na nich. Ale nechat si platit a potom hodit povinnosti na příbuzné je lumpárna.

Re: Milej pane,

Plně s Vámi souhlasím, je to tak.

Možná Vám odpoví můj článek na nějaký otázky.

Nechci to tu znova vypisovat, budete-li chtít, přečtěte si ho.  http://pokus.blog.idnes.cz/c/115252/Takovej-docela-obycejnej-pribeh-o-mamince.html  Hezký večer - Ludmila

osobní zkušenost

Máme doma babičku, která je takřka zcela imobilní a horko těžko jsme pro ni zajistili péči charity (3x denně, z toho jednou pouze donáška oběda). K tomu jí musíme připravovat snídaně a večeře, mýt nádobí, prát prádlo, převlékat postel a večer ji ukládat. Věřte, že pro dva lidi je toho dost, navíc babička rozhodně není "příjemná osoba", nicméně ačkoliv potřebuje takřka neustálou péči, o DD nechce ani slyšet. Péče, kterou jí nyní zajišťujeme s pomocí charity, je nedostačující, přesto však finančně náročná a výrazně překračující babiččiny příjmy. Umíštěním do DD by se mnohé zlepšilo, vč. babiččina psychického zdrav. stavu (teď je doma celé dny sama, já i manžel chodíme do práce, abychom to všechno finančně utáhli a zároveň se z toho sami nezbláznili). Bez jejího souhlasu však nemůžeme dělat nic, a tak babička doslova "přežívá" a my jsme doma "uvázaní", nemůžeme ani na dovolenou. To opravdu není život, jaký bychom chtěli - pro nás, ani pro babičku.