Miluju Islám aneb Papír snese vše, že Rudolfe Havlíku?

Málokdy se mi stane, že by mě již nadpis blogu rozčílil natolik, že bych byl nucen začít počítat do deseti, abych se uklidnil a nedal tak průchod svým emocím. Občas se mi to ale přece jen přihodí. Jako právě včera, kdy jsem narazil na nadpis článku z dílny zdejšího blogera Rudolfa Havlíka...

Miluju Islám

Tak přesně takto nazval bloger, pan Rudolf Havlík, svůj včerejší blog. První myšlenka, která mi vzápětí prolétla hlavou, byla vzpomínka na 11.září 2001, respektive vzpomínka na později zveřejněné záznamy telefonních hovorů, ve kterých se budoucí oběti islámských teroristů, ať již z budovy World Trade Centra, či přímo z unesených letadel, loučily se svými nejbližšími. A hned jsem si položil otázku, zda by se pan Havlík, se stejnou suverenitou, s jakou nazval svůj blog, dokázal postavit tváří v tvář pozůstalým po obětech z 11.září 2001 a z očí do očí jim sdělil právě ta dvě slova, kterými svůj včerejší blog uvedl, tedy že on, na rozdíl od nich, miluje Islám.

Jsem přesvědčen o tom, že by tak neučinil. Bylo by to totiž vrcholně cynické a nedůstojné vůči všem rodičům, kterým 11.září 2001 islámští teroristé vzali jejich dcery a syny. Bylo by to totiž vrcholně nedůstojné a sprosté vůči všem dětem, které 11. září 2001 díky islámským pomatencům přišli o svého otce, o svou matku, o svého dědu, o svou babičku, či o svého bratra nebo o svou sestru.

Proč tedy pan Havlík zvolil právě tento nadpis? Že by si neuvědomil, jak moc se jím může dotknout pozůstalých, kteří ztratili své blízké, právě proto, že jejich vrahové také "milovali Islám"? Tomu se mi nechce věřit. Jsem přesvědčen o tom, že si pan Havlík tuto souvislost moc dobře uvědomil. Přesto zvolil tento provokativní nadpis. Papír, respektive blog, totiž jak známo snese vše. Existují však věty, za které by se i papír, respektive monitor počítače, nejraději hanbou propadly. A přesně to je i případ nadpisu blogu pana Havlíka.

Napíše-li totiž kdokoliv větu "Miluju Islám.", potom je to úplně to samé, jako kdyby napsal, že miluje fašismus či komunismus. Tedy ideologie, které vzaly životy milionům a milionům nevinných lidí a které nemají s demokracií a se svobodou jednotlivce nic společného.

Z tohoto pohledu mi proto přijde nadpis, který pan Havlík zvolil pro svůj včerejší blog, jako krajně nevhodný a zejména neuctivý vůči všem obětem a pozůstalým, kterým islámští fanatici brutálně a neodpustitelně zasáhli do jejich životů.

A pokud by se právě oni rozhodli seznámit veřejnost s bolestí, kterou jim Islám, prostřednictvím jeho fanatických přívrženců, způsobil, potom by jejich blogy měly jediný možný nadpis:

NENÁVIDÍM ISLÁM!