Tak v naší vesnické školní jídelně jsme to měli jinak. Vařily nám ženy z vesnice, nebyly v řemesle ani vyučené, ale vařily božsky a chovaly se k nám hezky skoro jako maminky. Všechny děti oslovovaly jménem a usmívaly se, zvlášť když si některé přišlo pro přídavek. A ještě něco - v kuchyni se využila i zelenina, kterou děti vypěstovaly na školním pozemku. Nebývalo to krásné, zahrady u škol?

Já a asi 80% spolužáků na ZŠ na Vsetíně taky. Období 1986. když někoho saoudružka odhalila, tak veřejně nutila žáka ten hnus sníst - došlo i na zvratky. Komunisti mi maso zhnusili.

Nedával, proč? Já jsem byl v historii ZŠ Videčská v Rožnově pod Radhoštěm jedním ze dvou žáků (za celou historii, tedy od roku 1956, kdy byla tato škola založena, dodnes), kteří vždycky snědli všechno, co měli na talíři (že jsem po některých jídlech potupně zvracel v prostorách chlapeckých WC, je jiný příběh, který budu vyprávět někdy, až bude trochu více klidu).

Ano, ale jen měsíc. Z malé vesnické školy s úžasnou kuchařkou jsme přešli do velké městské. Zamastila jsem párkrát oblečení a mamka rozumně usoudila, že by to dopadlo tak, že bych na obědy stejně nechodila. A tak jsem se přidala k menšině, která o polední pauze měla housku se salámem. Odpolední vyučování bylo 2x týdně a zbytek týdne jsem měla teplý oběd doma, jen o hodinu později než ti chudáčci ve školní jídelně.

Ano, strkala, ale už je to dávno....

No vždyť jasně, že je to dávno. Mluvím ais o roku 1965.

Asi nejmiň oblíbené jídla u mě byly špenát, hrachová kaše a čočka a ty do kapsy nešly. A hovězí takové to šlachovité v omáčce a to jsme tedy ukrývali kam se dá. Dlouho trval odpor k těmto jídlům než člověk zjistil že se dají jíst, jen se musí dobře ochutit.

Jo, žena mi teď dělá sekanou takovým způsobem, že je to ňamka. To se s dřívější sekanou nedá vůbec srovnat.

No jéje! Já s tím teda začala už ve školce. Z té mě dokonce po prvním měsíci vyloučili a musela mě dva roky hlídat babička. Soudružky učitelky neunesly fakt, že když do mě to maso nacpou násilím, tak se pobl... a ony to pak musí uklízet. V předškolním roce už mě napadla ta vychytávka s kapsama...

Do školní jídelny jsem nechodila, ale dětem jsem záviděla, že tam mají tak dobré obědy. Jakmile kamarádka byla nemocná, tak jsem za ní ráda zaskakovala a dávala si její obědy.

Ja si mlety maso z jidelny strkal do usi a do nosu. Jestli i nekam jinam, to uz si nevybavuju.

Nevím, co má většina lidí za problém se školními obědy. Asi jen možnost si kopnout spolu se stádem.

Mně obědy ve škole vždycky chutnaly (období socialismu). A až na malé výjimky, třeba cca 2 roky lečo na střední, ale k tomu jsem měl oprávněný důvod, jsem jedl vždycky všechno.

Hlad a bídu na vás.

Opravdu mě v tomto případě nějaká politika nezajímala, je to jen osobní vzpomínka. Spíše mi přijde divné, že do toho někdo politiku tahá.

A propó, ono je spíše stádo, které je socialistickou minulostí nadšené. Druhá strana se chova výrazně méně stádovitě, tedy když už jste sem tu politiku zatáh.