Narážíte na konflikt mezi fyzikou a filozofií.

Fyzika vždy bude jen řešit předvídatelnost procesů. Smyslem fyziky je vytvořit vzorec, který umožní předpovědět pohyb předmětu za daných podmínek.

To hledání principu existence už fyzice nepřísluší, i když může být fyzika nástrojem k jeho hledání. Podstata hmoty, prostoru i času jí bude vždy skryta, i když dokáže popsat, jak se jeví.

Na to máme filozofii.

Ani moc nesouhlasím, protože se svět nedělí na filosofii a fyziku. To je jen lidské dělení, svět je ale jednotný. Chce to řešit daný problém a vůbec nevnímat, jestli jej řeším filosoficky nebo fyzikálně, ale řešit jej správně. Možná proto dělám PhD z filosofie fyziky.

Filosofie, aby měla smysl, musí být empirická a držet se fakt reálného světa. Jinak je to bla bla beze smyslu.

Kvantová fyzika asi také není žádný konec. Například, odkud a kam mizí virtuální částice, proč existující částice tam nezmizí také. Tam dole je hodně místa na objevy.

Marnost snahy dopidit se "strojku" vyslovil onehdy jiz Aristoteles - sami bychom tim strojkem museli byt, a kdybychom jim byli, nemuseli bychom po nem patrat. Diky tzv. vyvoji pouze zjistujeme, co vsechno jsme dosud nevedeli a tak tomu bude i v budoucnu. Rozdil mezi drive a nyni vystihl pred sedesati lety muj deda slovy: "Drive byly na bankovkach jine obrazky." Totez mohu dnes i ja rici mym vnukum.

Aristoteles to už je mnohdy jen dávná naivní minulost. :-)

"Kdybychom byli strojkem, nemuseli bychom po nem patrat" je pochopitelně zcela chybné tvrzení, protože pak by kapesní hodinky musely chápat jak samy fungují = chápat samy sebe, což opravdu nepozorujeme. :-)

potřebujeme další Newtony a další Einsteiny.........ještě nikdy nikdo nevymysle vše do detailu...ale vždy jen kousek , na kterém pak staví někdo další....tomu se říká evoluce....