Proč se skoro všechny děti ve Francii jmenují stejně

Jestli čekáte, že budu psát o tom, že většina dětí narozených ve Francii se už jmenuje Mohamed, tak jste se netrefili. Většina dětí v Belgii a Francii se totiž jmenuje Dusmo.

Když jsem se před lety přestěhoval do Belgie, spousta věcí byl pro mě nových. Bez znalostí francouzštiny, vlámštiny a dokonce i angličtiny jsem byl tady lehce ztracen. Do sámošky jsem se vydával s francouzským slovníkem, abych věděl, co to vlastně kupuju v kdejaké piksli. :-)

Nerozumím, tak nerozumím, říkal jsem si, a některé věci mi přišly divné. Třeba to, jak velmi často se u dětí obou pohlaví vyskytovalo křestní jméno Dusmo. To jméno mi přišlo takové tajemně portugalské a jaksi ve francouzštině nepatřičné. Nešlo mi to prostě do hlavy.

Až jsem se trochu naučil francouzsky, pochopil jsem, že to, co se vyslovovalo "dusmo", se píše "doucement", a že to není křestní jméno, ale vlastně to znamená "pomalu" a přeneseně pak "opatrně". :-)

Podobně jsem to měl se jmény psů, protože jsem je potkával skoro výhradně na svých cyklistických tréninzích v lese a tam se všichni psi překvapivě jmenovali "Isi". Zajímavé bylo, že když jsem jednou zastavil, abych nějaké paní se psem vysvětlil, jak se má někam dostat, pes změnil jméno z Isi na Bizu. Logicky mi došlo, že nejčastější jméno psa, tedy "Isi", není jméno, ale znamená to "k noze", tedy "sem", což je píše ve fránině "ici". A ono Bizu, což se píše "bisou", znamená Pusinka, a je to opravdu jedno z nejčastějších francouzských jmen pro psa.

Dnešní kurz francouzštiny pro naprosté začátečníky tímto končí. :-)