Pane Fikáček, prosil bych o objasnění této věty : "Ovšem na naivní sebestředné pohádky věda nevěří, že, takže tento argument je ze hry."

Já jsem si vždycky myslel, že věda říká jen to co "ví, zná", že ve slovníku vědce nemůže být termín "víra". Nebo stačí, že vědec řekne "tomu nevěřím" a to má takovou sílu, že tím je věc automaticky verifikovaná nebo falzifikovaná? A nebo, že by věda k tomuto problému neměla důkaz, a tudíž musí říkat "věříme" ?

Dál bych vás chtěl upozornit na to, že v evropském prostoru už od starověku, přes středověk všichni věděli, že Země je kulatá, nikoliv jak vy jim podsouváte, že věřili v placku. To totiž tvrdí jen polovzdělanci, kteří se snaží ty doby před námi diskvalifikovat.

Tohle je krásná iracionální tiráda, která je úplně mimo. Věda nevěří vůbec, tedy nemůže věřit ani v boha, když pro něj není nejmenší důkaz a dá se dokázat i jeho neexistence. https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=558704

Dále bych si všiml, že jsem jen říkal, že Galileovo pozorování jasně ukázalo, že jsou planety koule, ne ploché desky. Vůbec se tam neříká, kolik lidí si v které době, že je Zem plochá. Vzdělanci snad na tom byli dobře, ale prostý lid? Ostatně i dneska se najde dost lidí, kteří věří v plochou Zem, tak se dá snadno předpokládat, že v době, kdy bylo podstatně méně informací, že jich bylo podstatně více. Ostatně stačí se podívat do historie ploché Země, aby bylo jasné, že i vzdělanci bylo pro Zemi placatou: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ploch%C3%A1_Zem%C4%9B . Prostě tady jen někdo nemá znalosti.

Tady se ukazuje, že uvažování má mnohem vyšší kvalitu než vaše cítění či víra, daleko větší schopnost chápat a přesně formulovat. Chápu iracionální touhu bránit víru a pavědy, ale svým komentářem jste je krásně diskreditoval.

"Ovšem když je filosofie obecnější než např. fyzika a matematika, těžko se může zabývat i tak specifickým a ojedinělým případem jako je člověk..."

No, jenže všechny ty nejobecnější věci "existují" jen díky onomu zanedbatelnému člověku. Bez něj by tu nebylo nic pojmenováno, spočítáno, změřeno...

"Takže i proto nemůže být třeba existencialismus filosofií, když se zabývá psychologií člověka."

Ptaní se po tom, proč vůbec existujeme atd., psychologie vesměs řeší, až když u jedince začne nabývat patologických rysů. A specializovaní terapeuti jsou tak či onak vzděláni ve filozofii. Ono zase na tom asi zas tak moc nezáleží, jestli bude filozofie jako samostatný obor, nebo rozsekána do filozofie práva, dějin, lékařství atd. atd.; každopádně filozofické tázání týkající se člověka tu bude pořád.

Takže když třeba entomologie, věda o hmyzu, existuje taky jen díky člověku, což je pravda, má se zabývat i člověkem? To je přece nesmysl.

Nemám nic proti tomu, aby se člověk zabýval sám sebou, ale zcela jistě to není filosofie. I když ty obory existují, obávám se, že filosofie práva, filosofie lékařství žádná filosofie není, jen si na ni hrají. Na to jsou málo obecné.

Nechci se hádat, co je nebo má být filosofie. Ale pan Fikáček se svým objektivismem mi připadá jako prototyp pomýleného vědce, který chce aplikovat poznávací metody přírodovědy na vědy o lidském chování. Doporučuji přečíst "Kontrarevoluce vědy", od F.A.Hayeka.

Právě že jde o to, aby člověk NEBYL zkoumán mechanickými metodami. Například člověk není zvláštním předmětem zkoumání třeba fyziky či matematiky, tak ho do těchto oborů necpěme jako hlavní předmět zkoumání. A protože je filosofie exaktní disciplína, podobně jako dvě zmíněné, není jejím předmětem přednostně člověk, ale svět.

Oponent mi zase přijde jako "pomýlený vědec", který metaforicky řečeno tvrdí, že hlavním předmětem fyziky je člověk.

Tak mě napadá: chápu, že člověk s matematicky nastaveným mozkem, moc nechápe, že by měla existovat jakási "humánní filosofie". Ta se zabývá člověkem ve vztahu ke světu. Odpovídá na otázky: jak může být člověk šťasten, kdo je člověk, čím se liší od ostatních živých entit, jaký je účel a smysl jeho existence atd. Což byly první otázky, které si kladli lidé, které dnes Západ považuje za zakladatele (evropské) filosofie, ale kladli si je a nacházeli na ně odpovědi samozřejmě i jiné kultury, jako indická nebo čínská. Lidským štěstím se nezabývají žádné "mimo-humánní" vědy, částečně to může dělat psychologie v rámci psychoterapie a dělá to, ovšem. Mne osobně zajímá filosofie jako nauka (nikoli věda) o "moudrosti", o existenci subjektivní ve vztahu k objektovému světu. Vedle psychologie tu máme ještě antropologii. Mimoto tu máme i náboženství a spiritualitu /nejen křesťanskou/, která problém člověka a jeho štěstí řeší a zkoumá po svém také. Teologie by se sice měla zabývat Bohem v rámci nějakého náboženství, ale musí se zabývat i lidským subjektem, vírou a podobnými věcmi.

No, právě, že to jsou otázky 3000 let staré, a tenkrát do filosofie spadaly. Dnes už ne. Tehdejší filosofie byla totiž všemi vědami dohromady. Dnes už jsou na člověka specializované disciplíny. Filosofie se zabývá jen tím, co je všude v prostoru, všude v čase a ve všech strukturních úrovních, což člověk není.

Jinak ty lidské otázky považuju za nejdůležitější než filosofii, jen poznamenávám, že to dnes už není žádná filosofie, ale sociologie, psychologie atd. Ony ty humanitně nastavené mozky cpou člověka všude, i když tam nepatří. A pochopitelná lidská sebestřednost jim našeptává ten omyl, že je to filosofie. To totiž zní prestižněji a méně antropocentricky. Ale je to ta nejhorší deformace filosofie, co může být.

Filosofie si sice snaží od člověka co nejvíce abstrahovat, ale teorie poznání do ní patří podobně jako proces měření do kvantové mechaniky.

Jistě, taky o noetice píšu v tom blogu. Ale i tak noetika má za cíl co nejvíce subjektivní zkreslení odstranit. Je to nástroj pro odstraňování sebestřednosti.

Článek jsem nepřečetla, ale stále se usmívám tomu šibalovi či šibalce na obrázku. Dík

Dítě je nádherné. Jen doufám, že ho jednou nenapadne, co toho chlapa s obalem desky Nirvány...