Díky za článek, zajímavé. Kdysi tak čtyřicet let zpátky jsem si tím trochu myšlenkově "hrál" a vycházel jsem z následujících předpokladů:

Nejjednodušší útvar ve dvourozměrném prostoru je trojúhelník, ten se do jednorozměrného prostoru promítá jako tři úsečky v sobě.

Nejjednodušší útvar ve třírozměrném prostoru je čtyřstěn, ten se do dvourozměrného prostoru promítá jako čtyři trojúhelníky v sobě.

Toho jsem extrapoloval o další rozměr a řekl si, že nejjednodušší útvar ve čtyřrozměrném prostoru bude asi "pěti-čtyřúhelník," který se do třírozměrného prostoru promítá jako pšt čtyřúhelníků v sobě. Možná je to nesmysl, ale já jsem si tehdy těch pět čtyřúhelníků propletených do sebe vyrobil ze špejlí a vznikl z toho zajímavý útvar. Jen lituji, že jsem si ten výtvor nevyfotil.

A já pořád, proč vám, Jene, tak jdou ty povídky o ženách a holkách, vůbec o ženské psychice. Už chápu.

Mate pravdu, Jene, oboji je nad me chapani a prave v to je to kouzlo.