Přečetl jsem si mnoho populárních článků o kvantové fyzice a viděl jsem i několik dokumentů o tomto tématu. Všude se prezentovalo jako obrovská záhada, že výsledky experimentů jsou rozdílné podle toho, jestli je průběh pozorován nebo ne. Jako by nikoho z těch věhlasných vědců nenapadlo to, co mě opravdu napadlo hned a o čem tady píšete. Tedy, že na této mikroúrovni i pozorování ty pozorované děje ovlivňuje. Tak alespoň že někoho napadají podobné logické myšlenky. Podotýkám, že nejsem žádný odborník na fyziku, na kvantovou už vůbec ne.

Spousta fyziků si myslí, že některé vlastnosti před pozorováním vlastně neexistují, jako třeba poloha částice nebo orientace jejího spinu atd. Ona totiž ve fyzice zvítězila taková dost esoterická interpretace kvantové mechaniky, zvaná Kodaňská, kterou prosadili hlavně Bohr a Heisenberg. A ta je v těch popularizačních pořadech (třeba Schrodingerova kočka).

Ovšem, že je to nesmyslné pojetí tvrdili Einstein, Schrodinger, de Broglie, Dirac, Bohm, Bell atd. Bell dokonce napsal, že Bohr a Heisenberg vymyli fyzikům mozky. A Schrodinger vymyslel tu kočku proto, aby ukázal, jak je to pojetí nesmyslné.

Ovšem Kodaňská interpretace byla první a dovolila používat existující matematické modely kvantovky. Tak si na ni fyzici prostě zvykli. My taky počítáme fyzikální procesy mnohdy podle Newtona, přestože je jeho absolutní prostor a absolutní čas chybná představa.

No možná je tato interpretace nejvíce prezentovaná hlavně proto, že je mediálně zajímavá a spolehlivě přitahuje pozornost. Takže se možná ti věhlasní vědci jen tváří, že je ta nejjednodušší odpověď nikdy nenapadla...

Ne, ne. Byla to první interpretace, která odpovídala matematickému aparátu. Pro deterministický, tedy úplný popis nebyl matematický aparát ani empirická data. A taky inťosi mají tendenci k idealistickým a esoterickým výkladům. A ta zajímavost pro média to jen rozjela ještě víc.