Opravdu objevil Isaac Newton gravitační zákon?

Jeho přesnou matematickou formulaci určitě poprvé vytvořil Newton, ale někdo před ním popsal jeho podstatu. Uhádnete, kdo to byl? Možná vás to překvapí.

Když trochu studujete dějiny vědy, zjistíte, že se značně liší od školních představ nebo řekněme obvyklých klišé, jako právě, že Newton jaksi z čistého nebe formuloval klasickou fyziku. On ale měl své předchůdce. Citujme jednoho z nich:

„Pravá nauka o tíži (čili gravitaci) spočívá na těchto axiomech. Veškerá tělesná substance, nakolik je tělesná, je zrozena tak, že může setrvávat v klidu na kterémkoliv místě, na něž bude vložena jako zcela osamocená, tj. mimo dosah síly příbuzného tělesa.
Gravitace je vzájemné tělesné působení mezi příbuznými tělesy, směřující k sjednocení či ke spojení (takového druhu je také magnetické působení), takže Země mnohem více přitahuje kámen, než kámen tíhne k Zemi.
(Jestliže bychom i připustili polohu Země uprostřed světa), nejsou těžká tělesa přitahována ke středu světa jako ke středu světa, ale jako ke středu kulatého příbuzného tělesa, totiž Země. Tak aťsi je Země umístěna kdekoliv či kamkoliv přenesena svou hybnou schopností, těžká tělesa budou vždy přitahována k ní.
Jestliže by v kterémkoliv místě světa byly blízko sebe umístěny dva kameny tak, že by byly mimo dosah síly třetího příbuzného tělesa, tyto kameny by se podobně jako dvě magnetická tělesa sešly na místě ležícím uprostřed mezi nimi a každý z nich by postoupil k druhému o vzdálenost úměrnou hmotě druhého kamene...“

No, a kdo je autorem těchto řádků? Napovím, že působil v Praze za Rudolfa II. A spolupracoval s Tychonem de Brahe. Ano, je to Johannes Kepler. A citát pochází z knihy Zdeňka Horského Kepler v Praze, Mladá Fronta 1980, str.194.

Johannes Kepler (Wiki free picture)

Je zajímavé si všimnout, že Koperníkova a Keplerova úspěšná snaha o heliocentický planetární systém měla jednu podmínku. A to bylo správné vyřešení filosofické otázky, jestli je planetární systém jen matematická struktura, za což byl považován před nimi, nebo jestli je to fyzikální, takříkajíc „hmatatelný“ systém. Bez filosofie se holt neobešla a neobjede žádná fyzikální revoluce. Když už tedy pomineme, že fyzika stojí na vědecké metodě, kterou nevytvořila fyzika, ale filosofické uvažování, i když často přírodovědců.