Nádhera, vzpomínám si na přednášky z matematiky na VŠCHT v sedmdesátém devátém roce. Pan profesor to vykládal taky takhle hezky a srozumitelně, jen malinko rychleji, byli jsme dálkaři, bylo málo času a předpokládalo "se", že nějaké základy ze stření školy máme. Karma a

Jé, a jak se jmenoval ten profesor? Mě učil integrální a diferenciální počet Květomil Stach a to byl tak neuvěřitelnej kantor, že jeho přednášky dobře chápali i ti, co měli s matikou předtím velké potíže. Na přednáškách měl vždy narváno, protože to bylo pro mnohé jediné místo, kde se daly integrály a derivace pochopit.

Narval nám do hlavy za 4 semestry 4 tlusté Jarníky. Jarník byl matematik, který napsal ve 2 dílech diferenciální a ve 2 integrální počet. Ty knihy jsem v mládí znal v podstatě zpaměti, Stachovou zásluhou.

Moje schopnost pochopit matematiku skončila v prvním ročníku VŠE...Nicméně mě zajímají věci, které řeší teoretická fyzika ve vesmíru a v kvantové realitě - zajímají mě výsledky a paradoxy, teorie. Zajímá mě vesmír. Je to přece náš svět. Vědci jsou fakt hodně dobří a mají stále lepší počítače. Nicméně občas, když vidím, jak zápasí s nějakým problémem, jako je například temná energie, nebo multiverzsum, mě napadne, že opičí mozek, byť hodně pokročilý, prostě na vesmír nemá. Dokud byl vesmír hezky přehledný, newtonovský a atom nešlo rozbít, bylo matematikům hej. Teď je to však přešlo, vlastně už Einstein s tím měl problém, co se děje na subatomární úrovni. Možná si nakonec člověk bude muset přiznat, že na to prostě nemá a vesmír nikdy nepochopí. Pak si řekne: to nevadí. Hlavně že je vesmír hezký, hvězdy svítí, slunce vychází, Bůh to možná stvořil, jen nevíme, co to je, ten Bůh. Ale to nevadí, hlavně, že nás tady nechává na té legrační kuličce zatím žít. Bohu Díky. Matermatici si mohou počítat svá nekonečna. Normálním lidem je to srdečně jedno.

Jsem normální člověk, ale jedno mi to není, i když to neberu smrtelně vážně.

Chyba celého článku není v "nekonečnu" v "součtu přirozených čísel" nebo v matematice samotné. Chyba je v logickém úsudku. Chyba je v samotné podstatě, jakým způsobem lidský mozek o této věci přemýšlí. A ten byl v článku chybný.

Například podobně, jako ve známém příkladu o závodu Achila s želvou, ve které "logicky" Achiles nikdy želvu nedoběhne, ale "reálně" ano. Chyba není v matematice, ale ve způsobu, jak ji lidé "logicky" řešili.

Aby mozek byl vůbec schopen "racionálně" přemýšlet, musí si všechny vjemy a uložené obrazy převést do abstraktních "pojmů". Mluvíme a myslíme v "pojmech", a ty jsou ze své podstaty abstraktní. Nejsou konkrétní. A pokud na tuto vlastnost našeho myšlení zapomeneme - což se stává velmi často - docházíme k udivujícím výsledkům a nepochopitelným paradoxům. Chyba ale není v "realitě", ale ve způsobu našeho uvažování.

Ano, trvalým přičítáním přitrozených čísel můžeme říct, že výsledek bude nikdy nekončící, tedy "nekonečný". A zároveň se můžeme divit, že k "nekonečnu" nemá smysl nic přičítat, protože je stále stejné "nekonečno". Chyba není v matematice, ale v definici a používání abstrakního, ne-konkrétního pojmu v našem mozku, který pro naše myšlení představuje "něco tak obrovsky, obrovského, že to nemá konec, že je to ne-konečné". Žádná záhada v tom není. Chyba je v úsudku.

Koneckonců už samotný název článku "nekonečno jako mechanický bůh" je skvělý reklamní slogan pro upoutání pozornosti čtenářů, ale logicky je to naprostý ne- smysl. Je to ukázka věty, která nemá smysl. Přesto ji mozek přijme a je schopen s ní pracovat nebo o ní diskutovat, přemýšlet a divit se.

No, ale právě na omezenost logiky poukazuju, že vůbec neumí operovat s nekonečnými hodnotami. Není to chyba logiky, protože ta funguje dobře, ale jen pro konečné hodnoty. Viz ten Achiles. Ten je řešen tak, že jak čas tak prostor je, jak známo, kvantován, čímž ten paradox neexistuje. :-)

Realita je taky jen čistá abstrakce, takže kde je ten nrozdíl mezi ní a matematikou? :-) Viz další blog: https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=631821

Jo, název článku je na upoutání, nicméně je velmi přesný, což ukazují i něklteré silné emoční reakce ortodoxních vyznavačů "náboženství" nekonečna. :-)

1. nekonečno není součástí množiny přirozených čísel, ale její vlastností.

2. matematika je pouze jazyk (velmi silný a výmluvný) sloužící k popisu přírodních jevů a jako takový nemůže jevy určovat ani není vlastností jevů. Pouze horším či lepším způsobem popisuje jak tyto jevy vnímá člověk.

K té vlastnosti - nekonečno je jen jakousi vpašovanou, potenciálně extenzivní ontologickou formalitou. O jaké vlastnosti bychom mohli hovořit, pokud by byla množina mohutnější, než je ona sama, nebo jestli se neobsahuje, což vede k tomu, že se obsahuje a naopak... Ve fyzikální matematice není potřeba vyšší kardinality než c po té, co se nakouklo za roh k těm Vámi vzpomínaným jevům či vlastnostem, byť jsou jen abstraktním konstruktem atd. Samozřejmě, že matematika je jen taková, jak se užívá...

Je "nekonečno" sudé nebo liché? Co vy na to?

:-) :-) :-) Asi ani jedno, když neexistuje. :-)