Argumenty pro nekonečný vesmír jsou na stejné úrovni, jako argumenty plochozemců.

Neumím si představit prostor, který je konečný. Co z toho plyne?

Tak si pečlivě uvědomte, jak si představujete ten nekonečný prostor. Je to kousek prostoru a pak konec. Tedy si nepředstavujete nekonečný prostor, vždy ale jen konečný.

Žádný člověk si nedovede představit nekonečný prostor.

...entita, jejíž část je stejně velká jako celek...

To je velmi pěkná definice. Moc se mi líbí.

Jo, je to hezké. Lidem se líbí oxymórony. Ale ta entita existuje úplně stejně jako čtverec se třemi vrcholy.

Dívám -li se na Slunce ze Země, vidím, co se na Slunci stalo před 8 minutami. Nevidím, co se tam děje teď. Pokud bych chtěl vidět Slunce i Zemi ve stejném čase, musel bych být na obou místech současně. A to jde snad jen teoreticky ve kvantové fyzice. Proto nikdy neuvidím konec vesmíru, pokud nebudu tam i tady. Jsem lajk, který hltá dokumenty o vesmíru, takže mě berte s velkou rezervou.

Na laika je ten komentář překvapivě vědecky korektní.

Ale právě kvantová provázanost by mohla být časem použita k daleko rychlejšímu než pomocí světla. Když se podíváte do Einsteinovy definice současnosti, ta vlastně předpokládá pozorování "nekonečnou" rychlostí. Viz třeba můj článek: https://ergotsite.wordpress.com/2017/09/03/experim.../ , kapitola "Filosofický experiment analyzující současnost a skutečnost ve fyzice".

Nebo moje kniha Konec nekonečna.

Ale žádné pozorování, ani hmatové, není kontaktní. To se jen vyměňují virtuální fotony bez kontaktu. Takže nekontaktnost je všudypřítomná a proto není důvod pro odmítnutí nějakého pozorování. To bychom museli zrušit celou vědu.

Na druhou stranu, pokud (jen filosoficky) přistoupím na to, že z ničeho vzniklo něco a toto něco expanduje, tak to něco nepochybně nějakou nedefinovatelnou hranici, neboli konečnost, má.

Ano, pokud člověk přistoupí na nějaký nesmysl, plynou mu z toho jiné nesmysly. :) Už někdy někdo viděl, že něco vzniklo z ničeho? Nikdo nikdy. Tato myšlenka se objevuje jen na hranicích našeho poznání. Takže něco vzniká z oblasti, kam už nevidíme. To je jako tvrdit, že když přišla kočka, že vznikla z ničeho.

Ta myšlenka pochází z kvantové mechaniky, kde zdánlivě virtuální částice vznikají z ničeho. Jenže velmi brzy se zjistilo, že vznikají z kvantového pole.

Odporuje to kauzalitě, zákonu zachování energie a taky je to logický nesmysl. Samotná existence ničeho je logický nesmysl. Co by v tom nic spustilo proces vznikání? Navíc takové nic potenciálně obsahuje budoucí něco, tedy už něco obsahuje. Occamova břitva tento nesmysl odšmikne raz dva. Je to jen zábavná esoterika.

Nevím, jestli vesmír může či nemůže být nekonečný. Jen vím, že na titulní otázku nelze odpovědět, protože to nelze zjistit.

Ale blog už dokázal, že je vesmír konečný. Nehledě na to, že je empiricky prokázáno, že vznikl před konečnou dobou a vždy se rozpínal konečnou rychlostí, takže je konečný.

Jiří Grygar. S těmi zázraky je to trochu, než si lidé myslí. To slovo znamená, že jde o něco, co je za naším zrakem, skryto. A tutéž situaci máme teď v astronomii, dokonce strašlivou: podařilo se zjistit, že existuje skrytá látka, o které neumíme nic zjistit; pak ještě skrytá energie, o které toho víme ještě méně. A přitom je jí ve vesmíru asi 25 procent. A na tu viditelnou astronomii zbývá asi 5 procent. Čili jsme velice arogantní, když tvrdíme, že něco víme o vesmíru. Velký třesk především začal v čase. To znamená, že nejdřív vesmír nebyl a najednou byl. A to je přece zázrak nad zázraky. My nejsme schopni pochopit ten velký třesk a čas nula. Čím víc člověk pokračuje ve vědě, tím víc chápe teologii. Ta situace je čím dál víc analogická. Až mě to samotného překvapuje

To nijak nesouvisí s blogem.

A je nesmysl, že vesmír nebyl a najednou nebyl. Nemám problém s pochopením velkého třesku a času nula. I dítě má čas nula, a to když se začne dělit první buňka. Nevidím nikde ani náznak zázraku.

Teologie je dětský nesmysl. Všiml bych si, jaké tisíce věcí, které byly v teologii, už věda vysvětlit. Teologie je jen ignorance.

Když je něco v něčem, dá se mluvit o nějaké konečnosti, nebo nekonečnosti v rámci toho něčeho. Ale vesmír v ničem není, takže se o nějaké konečnosti, nebo nekonečnosti nedá mluvit.

Z čeho usuzujete, že vesmír v ničem není. A z čeho pak vznikl?

Kde končí přímka?

Tam, kam až ji nakreslíme nebo jak daleko si ji představíme. Dál ne. Nejsme bozi, takže naše představy se vytvářejí konečnou rychlostí a nežijeme věčně.

Ale zkuste odpovědět na argument v blogu. To vám řekne, že žádný takový pokus o nekonečno nebude úspěšný. A pak vás už nic nebude nutit vymýšlet příklady předem odsouzené k neúspěchu.

Jo, je velmi těžké opustit chybnou přirozenou intuici. (Mi to trvalo v případě determinismus několik let.) Ale opuštění chybné intuice je nutné třeba pro pochopení kvantové mechaniky nebo teorií relativity. Věda holt překonává i chyby skryté v intuici.

Chce se mi napsat, že vesmír je konečný někde v nekonečnu.. Možná, že to nekonečno vzniká tak, že to konečno se od nás rychleji vzdaluje, než jsme ho jakkoliv schopni dostihnout..

To se nepovede. Vše, co se pohybuje, se začalo pohybovat, a svůj pohyb i skončí. Navíc vše se pohybuje s konečnou rychlostí. A my nežijeme věčně.

Ale přímo k vašemu příkladu: Když poletíme rychlostí 20 tisíc km/h a něco před námi 21 tisíc, pak to v konečném nám vyměřeném čase nedoženeme. Ale nekonečno tu žádné nevidím. To by byl nekonečný každý autobus, který nám ujel.