Z diskuse je vidno, že i na vypuštěné motýly se dají nalákat holky .

Pamatuju si, že jsem v dětství udělal pitvu housenky a fakt tam už byla poskládána krásně modrá křídla - jak parašutistův padák. Nedávno jsem se zúčastnil přírodovědné vycházky Ornitologické společnosti do Stromovky na netopýry. Paní průvodkyně doma chovala zdravotně postiženou netopýřici. Dala nám ji pohladit a když ji za odměnu nakrmila, tak náramně mlaskala. Jinak poslouchat netopýry přes takový přístroj, který převádí pro lidi neslyšný netopýří ultrazvuk na bzučení, je velký zážitek.

Krása to musela být...mít vlastní motýlí meziokenní záhonek :-)

Diky, takovych kteri maji pochopeni pro prirodu zde na blogu neni moc.

My prostě máme rádi motýle

Opravdu krásné a záslužné.

Já jsem opatrovala a "vychovala" zraněné vlaštovky a jiné drobné ptáčky. Chovala jsem ve vaně v koupelně i myšky, kterým se podařilo utéct před naší kočkou. Maminka ale neměla pro záchranu myší pochopení, tak jsem je se slzami v očích odnesla do parku.

Na dítě je to velmi slušný výkon!

No, prarodiče dělali i entomologii, takže to byla velká inspirace.