Pane Fikáčku děkuji, s radostí čtu, jak (jinde) odmítáte hovořit o svém filosofickém nebo historickém přístupu k existenci a vnímání barev, a tady se nádherně bavím, jak potvrzujete vědomí a vnímání lidí nevědců, že nekonečno nejsme schopni ani vnímat ani exaktně prokázat prostě proto, že vědecky vzato sami jsme koneční. Můžeme snad tušit, že synchronicita všeho je absolutní, můžeme ve svých životech zkoumat, že svaté je jen to, co funguje, můžeme vnímat vývoj všeho v kruhu - od primitivního přes složité ke geniálně jednoduchému. Každý po svém. S úctou koukám do historie, že už ve středověku každý lékař, fyzik i matematik byl současně a především filosof a teolog. Proto přeju všem vědcům i nevědcům, aby vědci byli schopni se posouvat od víceoborovosti k mezioborovosti, čili, aby svými jedinečnými myšlenkami oblažovali stále větší počet lidí nevědců, aby si zažili svou užitečnost . Děkuji Vám a těším se na Vaše další pro mě radostné úžasnosti. A karmu, jak jinak, Vám zvyšuji !

tak to je po ránu pro mozkové závity pěkná rozcvičkajdu si uvařit kafe a přečtu si to ještě jednou zatím ale posílám karmu a paleček

Vy mne, na tomhle blogu, přivádíte v úžas.

No, mě není jasné, jak mohl Sean Carroll něco ve svém vesmírném trojúhelníku přesně změřit.

Nejsem fyzik ani matematik, takže jen selským rozumem : ze Země mohu přesně změřit pouze jediný úhel - mezi dvěmi body, které vidím ve vesmíru a které jsem si vybral jako další vrcholy pomyslného trjúhelníku. To je vše, co mohu změřit "přesně".

Jak ale mohu změřit nebo vypočítat zbývající dva úhly, když neznám vzdálenosti mezi těmito body. Tyto vzdálenosti mohu změřit pouze velmi, velmi, velmi nepřesně. Jeden světelný rok sem nebo tam, žádná míra. Navíc v dynamickém systému, jakým vesmír je, kde vše je v pohybu...

Takže pokud je levý vrchol Carollova trojúhelníku vzdálený 5 miliard světelných let, (nebo možná 6 a třeba taky jenom 4,5...) a ten druhý 10 miliard sv.l. (ale taky možná 11 nebo jen 9...) tak to vyžadovalo od špičkového fyzika Sana Carolla velkou "odvahu", hraničící s drzostí, tvrdit, že vůbec něco změřil přesně, a že to je "důkaz" něčeho.

No a jak jinak než s vlastním pojetím "lásky k bližnímu Svému" se kreacionisté mdlé země na Svém webu vyjadřují k autorovi tohoto blogu.

Dovolím si citovat odborníka na kvantovou fyziku Fotóna (takhle se sám nazývá, nejspíš že se stydí za své pravé jméno), který sice vystudoval jen dva semestry VŠ ovšem jak sám hrdě tvrdí vystudoval 20 let vysoké školy života:

"Tejkal podlieha vlastnej frustrácii. Netrápi ma, čo ten jedinec na svojom blogu šramotí. Teraz som tam len námatkovo nakukol a vidím jeho nadutý výrok:

Môžeš mať semestrov koľko chceš, keď vieš z toho už dnes prd a ľahko ťa zotrie zo stola obyčajný fotón, ktorý má síce z kvantovky len semestre dva, avšak narozdiel od teba sa tým aktívne zaoberá 20 rokov. Poďme sa baviť napr. o kvantovom tunelovaní, na ktorom si u mňa minule pohorel na celej čiare. Davaj: zde je pak link, kde Fotón, diskuje sám se sebou - netřeba číst":

Přemýšlím co k tomu dodat...

Omlouvám se diskutujícím, můj příspěvek sem nepatří.

Jiří Grygar : Situaci máme teď v astronomii, dokonce strašlivou: podařilo se zjistit, že existuje skrytá látka, o které neumíme nic zjistit; pak ještě skrytá energie, o které toho víme ještě méně. A přitom je jí ve vesmíru asi 25 procent. A na tu viditelnou astronomii zbývá asi 5 procent. Čili jsme velice arogantní, když tvrdíme, že něco víme o vesmíru. Velký třesk především začal v čase. To znamená, že nejdřív vesmír nebyl a najednou byl. Astrofyzik Robert Jastrow, „Sémě všeho, co se odehrálo ve vesmíru, bylo zaseto v prvním okamžiku; každá hvězda, každá planeta a každá živá bytost ve vesmíru vznikla jako výsledek událostí, které byly do pohybu uvedeny v okamžiku kosmické exploze. .... Vesmír vznikl v jediném záblesku a my nedokážeme zjistit, co to způsobilo.“

Co Boha vedlo k tomu, že najednou stvořil svět? Nejdřív nekonečně dlouho byl, ale ani ho nenapadlo, aby nás stvořil. A pak najednou, z ničehož nic... Znamená to tedy, že Bůh není neměnný? A co vlastně tu nekonečně dlouhou dobu před stvořením světa dělal? Vycházím z toho, že Bůh má být věčný. Věčnost trvá právě nekonečně dlouho...

Situace s nekonečnem je asymetrická. Pokud nějaké předpokládané nekonečno neexistuje, bude to principiálně někdy možné dokázat. Pokud existuje, nejspíš to dokázat nepůjde. S tvrzeními v této oblasti je potřebné zacházet opatrně, protože se snadno můžeme dopustit neoprávněné generalizace.

Problém ale je, že neexistuje způsob, jak nekonečno dokázat. Třeba na nekonečno času vesmíru, bychom museli čekat nekonečně dlouho, neboli nikdy nebude vesmír nekonečně starý.

U každého nekonečna lze takto předvést jeho nemožnost, nedosažitelnost. A když jsou stovky takových případů je generalizace úplně logická. Ostatně na tom stojí celá věda, na generalizaci. Nevíme, jestli u jiné hvězdy platí stejné zákony, ale na základě zkušenosti kolem Slunce generalizujeme.

Neexistence nekonečna je tak podobně jistá, jako že zítra vyjde Slunce. :-)

Tak je pravda, že důkaz jakékoliv velikosti vesmíru není důkazem jeho nekonečnosti.

Pane Stehlík, co rozumíte pod pojmem <nekonečno> ?Můžete jej současnými možnostmi experimentální physiky vyloučit nebo dokázat? Pak-li ano, máte naději na udělení Nobelovy ceny za physiku. Matematricky se pojem nekonečna nedá definovat. Zůstaňme tedy u philosophie. Ta však pracuje jen s pojmy theorie a hypothese.

Já to vidím takto: vesmír končí v nekonečnu.

Jako fór dobrý.

To všechno jsou však jen teorie, které je nemožné ověřit, a pravda tak může být někde úplně jinde.

Pravda je to, co je dokázatelné vědecky, experimentem nebo pozorováním. Nekonečno nelze nijak empiricky nikdy dokázat, tak je to buď pavěda, jestli někdo požaduje reálnou existenci nekonečna, nebo pohádka, chápe-li se to jako umění, beletrie, a jen si tak s tím pojmem hrajeme. :-)