"Nikdy nemůžeme pravdu vyslovit, ale vždy jen mínit nejméně jednu ze dvou možností, která se pravdě podobá." > sv.Tomáš Akvinský. A s vědou dříve i dnes je to tak, že přináší jen vysvětlení dějů, nikoliv jejich pochopení. Tož tak.

a nakonec i té diskusi.

Pane Fikáček,

pletete dohromady fyzikální svět a lidské vědomí. Fyzikální svět je až po určitou hranici vědou přesně poznatelný a to včetně matematiky. Zda lidské vědomí vytváří správný obraz reality, tím se zabývali filozofové všech věků a můžete si vybrat všechny možné názory od představy, že žijeme v Matrixu až k tomu, že jsme schopni chápat realitu.

Dále nesouhlasím s vaším tvrzením, co způsobilo zmatek v myslích lidí : "Začala to asi teorie relativity a kvantová mechanika". Tyto teorie jsou drtivé většině lidí šuma fuk.

Zmatek v celé lidské společnosti způsobil jiný fyzikální jev a to objevení Velkého třesku. Do poloviny 20.století bylo vědecké paradigma : "hmota je věčná, nikdy nevznikla a nikdy nezanikne, jedním jejím aspektem je pohyb, zvláštní forma pohybu je vývoj.

Bylo to paradigma vědy ale i politický názor pro který násilně zahynulo na 200 milionů lidí. Komunističtí socialisté k instalaci tohoto názoru, od Evropy, přes SSSR, Asii, Afriku, Latinskou Ameriku zavraždili, nechali zahynout ve válkách, ve věznicích na 100 milionů lidí jen pro představu vývoje dokonalého komunisty. Podobně se chovali nacionální socialisté, s tím, že germánský nadčlověk musí vládnout světu. Obě hnutí vycházela z materialistické představy o hmotě a z Darwinovy vývojové teorie.

Pak přišel Velký třesk, nesmrtelnost hmoty i její vývoj byly vědecky vyvráceny a rozmetány na kusy. To ovšem vůbec nevadí, že teorie byla vyvrácena, ateistická myšlenka o věčnosti hmoty (např. multivesmíry) a o vývoji je převládající názor. Rozpor mezi vědeckým poznáním a převládající vědeckou teorií, která si ohýbá, vědecké jevy jak potřebuje je pravou příčinou relativismu v myšlení lidí.

Lidské vědomí je jen malá část fyzikálního světa. Je úplně fuk, kolik filosofů hledalo kolik možných odpovědí. Důležité je hledat tu nejlepší.

Nejsem historik, takže může být přesná historie trochu jiná, ale relativita dala silný relativizační impuls, a proto je Einstein tak slavný.

Zbytek mi přijde, při vší úctě, poněkud nesmyslný. :-)

Dobrá úvaha. Myslím, že v jednotlivých případech lze odhadnout míru pravdivosti odpovídající tomu, do jaké míry je problematika přesně popsána. Míra pravdivosti bývá poměrně vysoká u relativně jednoduchých jevů v exaktních vědách a klesá u komplexních jevů tam, kde exaktní popis podstaty jevů chybí.Částečné pohledy si mohou protiřečit, i když každý z nich má svůj rozsah platnosti - jako u částicově vlnového dualismu světla. Míra přesnosti či pravděpodobnosti se běžně používá ve fyzice, kde za dostatečnou k prokázání jevu se považuje hranice 5 sigma.

Souhlas. Jen bych k čté vlnově-částicové povaze připomněl, že je to sice jen částečná pravda, když na věc koukáme jen částicově či jen vlnově, ale to je proto, že tam skutečně je současně jak vlna, tak částice. Viz níže.

https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=633472

Svět není nejistý, je jen dost složitý a taky zřejmě obsahuje úplně náhodné jevy.

Při jeho poznávání je potřeba pracovat zodpovědně, ale nenechat se těmi detailíky rozhodit.

V podstatě souhlas, až na ty "úplně náhodné jevy". Nic takového neexistuje. :-)

https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=482424

Ke skutečné pravdě se lze dobrat snad jen v matematice. Pravda v politice je naopak jen převládajícíc názor momentálně nejúspěšnější skupiny darebáků.

Ani v matematice ne. Ta dává velmi prosté pravdy a každý její základ není úplný - viz Godelovy věty o neúplnosti. Ani matematika nedává žádné absolutní pravdy, navíc dává jen pravdy abstraktní, tedy zjednodušené. :-)

Pravda je to, co vitezi.

A taky to, co bolí.

vynikající úvaha a především klobouk dolů za poslední odstavec. Všechny vědy zabývající se člověkem a jeho interakcemi s okolím jsou nesmírně složité jak u jednotlivce tak i u skupiny lidí a proto psychologie, ekonomie, sociologie ale i politika jsou skutečně zatím jen aproximací, protože je vždy obrovské množství informací, které nemáme a to především takové, které produkují tajné služby a i takové, které nám naši mocipáni nechtějí dát a je nutné brát i v potaz snahu mocipánů nás manipulovat pomocí dezinformačních informací..........

A tak chápat humanitní vědy je skutečně jeden obrovský problém, který závisí především na dvou faktorech, 1) množství ověřených informací 2) schopnost s těmito mozaikovými informacemi tvořit obraz blízký realitě, k tomu je nutné sbírat informace z jakýchkoliv nosičů a za jakékoliv zdokumentované doby......a skládat je do jednoho celkového obrazu.........

Možná podobně jako to udělal Feynman

Pravda je celek (Hegel), kterou musíme navléci na niť jako korálky. Lež má krátké nohy.

lež se drží dost dlouho, někdy i tisíce let..........v hlavách lidí