Nechtěl bych se vyjadřovat k Velkému třesku, časoprostoru, evoluci člověka, zaujala mě vaše věta :" Kvarky jsou ty částice, které třeba v trojici tvoří protony a neutrony, a jsou k tomuto "účelu" spojovány gluony.

Vědci popisují velký třesk jako výron nanejvýš uspořádané energie, která se v následujících milisekundách degradovala na hmotu a to hlavně na elektrony, fotony a kvarky. Při tom obrovském, nepředstavitelném , fantastickém výbuchu vznikly elektrony (jako základ budoucí hmoty), které mají elektrický náboj (podle lidských měřítek) 1,6021 *10-19C .

Dále proti tomu elektrickému náboji elektronu vznikly "kvarky, ty částice".(jako základ budoucí hmoty) které mají buď přesně 1/3 nebo -2/3 náboje elektronu a tak můžou vytvářet atomy hmoty. Kvarky, kromě elektromagnetické síly obsahují silnou a slabou interakci. Silná jim slouží k tvoření vlastního jádra a jader atomů, slabá interakce slouží naopak k jejich rozpadu, a tím umožňuje existenci termonukleárního pochodu.

Prostě ve Velkém třesku zapracoval NÁHODA. Nebo, snad je to jinak_?

Náhoda je jen slovo, za kterým se v přírodovědě skrývá zákonitost, kterou v danou chvíli neznáme. Náhoda je spíše bůh. Má-li totiž svobodnou vůli, jsou jeho rozhodnutí zcela náhodná.

Myslím, že v laboratořích se alespoň na nepatrnou chvilku (řádově mikrosekundy a méně) jiné prvky vytvořit povedlo. V principu se jedná o atomy, kde je jádro, obal nebo obojí tvořeno jinými částicemi, než běžnými nukleony a elektrony.

Příkladem budiž mionové nebo pionové atomy. Pokud se to daří v laboratořích, proč ne i ve Vesmíru?

Jo, to určitě. Psal jsem o prvcích, které vydrží alespoň minuty.

Karma. Moc prima počtení.

Dokud neexistovaly (z důvodu moc vysoké "teploty vesmíru") základní stavební kameny, nemohly existovat ani prvky. A supertěžké už vůbec ne. Problém je v jejich tendenci k rozpadu, která roste s rostoucí hodnotou nukleonového čísla a je nezávislá na teplotě.

Otázka je, co je s temnou hmotou. Vytvořila se předtím, než se oddělily slabá a elmg interakce? Zůstala pak horká a dalo by se to nějak zjistit - a tím pádem zjistit i to, kdy vznikala? Zdá se, že je dost řídká a tedy by mi to s tou teplotou připadalo logické. Ale možná uvažuju příliš baryonicky. A neovládám potřebnou matematiku.

Zrovna včera v noci jsem měl s mojí humanisticky vzdělanou partnerkou dlouhou debatu o tom, kdo vlastně "stvořil" to prvotní zrnko, které vybuchlo ve velkém třesku. Moje vysvětlení, že to byl možná pozůstatek předchozího vesmíru, který se vlivem gravitace smrštil do toho zrnka příliš neuspělo (a to jsem raději ani nezmiňoval, že se náš vesmír podle posledních poznatků bude rozpínat až do ledové tmy). Pořád jí neumím vysvětlit jak teda vznikl ten vesmír předtím a pokud je to v cyklech, tak jak vznikl ten úplně první ...

Netřeba ji vysvětlovat nekonečnou řadu, protože u boha je úplně stejný problém. Jinak chyba je v tom, že se naivně domníváme, že naše logika je absolutní a může mít absolutní dosah, tedy i do nekonečna. Není. Po pár krocích v tomto případě začne dávat nesmyslné výsledky, a je třeba ji zobecnit. Taky se zde předpokládá, že naše pojmy jsou absolutní, pojmy jako větší nebo předešlý. Nejsou, ale po určitém počtu kroků přestávají dávat smysl.

Obecně každý pokus o něco absolutního je pavěda, neboť taková vlastnost, taková operace pak nejde falsifikovat (Popper), a proto není vědecká.