Chlape, já to vůbec nechápu. Když se rozhlídnu kolem, nic extrovního nevidím. Vidím statický prostor a v něm hmotné objekty, disponující něčím, čemu říkáme energie ( a vlastně hmota=koncentrovaná energie, ) a vznikla během velkého třesku.

Vlastně teda pozorujeme projev energie v prostoru. Když se podíváme do daleka, vidíme, že prostor se nafukuje a rostou i vzdálenosti hmotných objektů mezi sebou.

V celém tomto prostoru fungují pravidla. kterým říkáme základní přírodní zákony, a ze kterých ten pohyb hmoty ve vesmíru vyplývá. A jsou víceméně selským rozumem pochopitelné.

Otázka č.1:

pohyb hmoty v prostoru se řídí těmi pravidly, nebo ta pravidla vyvozujeme z toho pohybu a námi jsou pouze zaznamenány do jazyka matematiky ?

Na druhou stranu, když místo dalekohledu použijeme mikroskop, vidíme molekuly, atomy a stavební částice atomů. Atomy se s některými slučují do molekul, molekuly se zase slučují s jinými molekulami, vznikají nové sloučeniny...Opět se vše dá pochopit selským rozumem. Nic tajemného nevidíme, vesmír na začátku vybouchnul z miniaturního kusu hmoty, zřejmě kvůli tlakovým a teplotním vnitřním hodnotám. Nechám stranou otázku, v jakém prostoru vlastně vybouchnul, když prostor vznikl až společně s výbuchem.

Za mě tedy, jak ve velkém, tam malém prostoru nevidíme nic mimořádného. A přesto pozorujeme tajemné věci typu kvantová provázanost.

Otázka č.2: proč svět není postaven na normálních a selským rozumem pochopitelných strukturách ?

Otázka č.3: Nebylo by logičtější, pokud by prostě neexistovalo vůbec nic ?

Otázka č.4: Uniká mi něco ? Díky.

Otázka 1: Pohyb "hmoty" se řídí mnohem složitějšími pravidly, než známe. My vyvozujeme zjednodušená pravidla pro sebe. Viz třeba Newtonova fyzika proti kvantové mechanice a teoriím relativity. Ty jsou ale také hodně zjednodušené, jak zjistíme později.

Otázka 2: On tak postaven je v lidských měřítcích a rychlostech. Přesněji, náš rozum je postaven tak, abychom přirozenému světu, který nám poskytuje potravu a ohrožení. Jinak bychom nepřežili. V evoluci nás nijak neovlivňovaly teorie relativity a kvantová mechanika.

3: Naše logika je odraz toho, co existuje. A základní (ne)existence nemá s logikou nic. Abychom posoudili to nic, museli bychom ho mí začleněné v nějakém systém, tedy okolí toho ničeho. Pak by už ale něco existovalo. Jednoduše řečeno, logika tohle neumí posoudit.

4: Všem nám uniká 100% toho, co existuje.

Máte pravdu, väčšinu ľudí nezaujímajú logické dôkazy ani racionálne argumenty, ale slepo veria autoritám. Toto neplatí iba v politike, ale aj vo vede. Bohužiaľ, mnohé z platných fyzikálnych zákonov sú nesprávne.

Viete, že Newton spravil zo Zeme perpetuum-mobile, ktoré dokáže udržať na obežných dráhach okolo Zeme neobmedzené množstvo telies? Dokážete si predstaviť, že okolo Zeme obiehajú 2 Mesiace? Podľa platného gravitačného zákona by mala gravitácia Zeme pôsobiť na 2 Mesiace 2-krát väčšou silou akou pôsobí na 1 Mesiac. Naozaj dôjde po umiestnení druhého Mesiaca na obežnú dráhu okolo Zeme k nárastu gravitačnej sily Zeme aj pri rovnakej hmotnosti Zeme? Naozaj by gravitácia Zeme dokázala udržať na obežnej dráhe okolo Zeme 2 mesiace bez toho aby prišlo k zmene hrúbky a hustoty atmosféry Zeme?

Rovnakého omylu sa dopustil aj Coulomb pri výpočte elektrickej sily a preto vedci nedokážu zjednotiť gravitáciu z elektrostatikou.

Z gravitáciou sa ťažko robia experimenty, ale z elektrickou silou by to nemal byť problém. Bez pochopenia elektrickej sily nieje možné pochopiť gravitáciu a ani skutočnú príčinu klimatických zmien.

Má vôbec niekto záujem pochopiť skutočnú príčinu klimatických zmien?

Obávám se, že s tím Newtonem nemáte pravdu. Žádné perpetuum. Dobře znalo slapové síly a věděl, že brzdí oběh těles. A dobře znal problém tří těles a řešil ho (Slunce - Země - Měsíc). A věděl, že problém je ve zjednodušení do těžiště. Značně ho podceňujete.