- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nehodlám se zabývat hlubokomyslnými úvahami pana Fikáčka, kromě jiného mě zaujal příspěvek pana Waltra Wintera :
"např. v souvislosti se vznikem vesmíru lze buď ustrnout na pohodlném náboženském dogmatu, nebo matematicky "modelovat" na silných interakcích, která se vzdáleností roste, narozdíl od gravitace, která se vzdáleností slábne...
Pane Walter prosimvás, zkuste si nastudovat fundamentální interakce. Silná interakce je síla, která drží pohromadě kvarky a atomové jádro a vyznačuje se tím, že se vzdáleností sice roste, ale působí do vzdálenosti zlomku průměru atomového jádra, zatímco gravitace působí nekonečně, ale kvadraticky slábne.
Zkuste nás informovat jak tedy si to tedy nevhodně a falešně vykládají ti v pohodlném náboženském dogmatu, na rozdíl od matematického modelování.
Pokud nám to nevysvětlíte, samozřejmě, že vaše myšlenky budeme považovat za snůšku frází a za signál, že tomu nerozumíte a jen si natahujete triko vědy.
Pane Wintr,
po přečtení dalších vašich příspěvků jsem pochopil tu hlubokou pravdu o matematickém modelování, třeba počátku vesmíru, jak klidně může vzniknout prostřednictvím silné interakce a jen tím, že stačí jen dva kvarky a vesmír jede,.
Jen mi trochu vrtá hlavou, když nebyl prostor, čas, energie ani hmota, kde se zde vzaly ty dva kvarky? Vy to víte ?
Matematika je prodloužení fyziky. ... Matematika je řečí přírody. ...a co nevidím, to nahmatám.
Spíš než že je matematika někdy fyzikálně slepá, bych řekl, že matematika je dost často bezhmatná.
Fyzikálně slepý může být ale i samotný filosof. ..., jenže pokud si to nepřizná, nezjistí to ani kdyby mu deset fyziků říkalo, že se plete(mýlí/uvízl v bludu)
Dobrá věda je založena na shodě teorie s pozorováním / experimentem. Teorií či hypotéz, nejednou protichůdných, bývá mnoho a sítem je pozorování (pokud to jde).
Např. teorie vzniku těžkých prvků r-procesem při srážce neutronových hvězd má 60 let; potvrdila se v dnes publikovaném komplexním pozorování gravitačních vln, krátkého záblesku gama a dosvitu mnoha dalekohledy. Možná to bude na další Nobelovku. V článku ale jde asi o obecnější rovinu.
+1 Samozřejmě, pokud to jde. Existují však modely, o kterých se ví, že nejsou odrazem skutečnosti, ale jsou tak užitečné, že zůstávají v platnosti, respektive jejich schéma. Na dalších se podařilo posunout technický pokrok do takové míry, že až díky nástrojům z toho vyšlých se zpětně přišlo na to, že původní předpoklad, na kterém se budovalo, byl odvinut zcela z jiného konce. Důležité je neustrnout a každý model, který pomůže pochopit a umožní budovat další, je dobrý - vždy bude prostor pro korekce a přibližování se skutečnosti, např. v souvislosti se vznikem vesmíru lze buď ustrnout na pohodlném náboženském dogmatu, nebo matematicky "modelovat" na silných interakcích, která se vzdáleností roste, narozdíl od gravitace, která se vzdáleností slábne...
Teorie skákající kapičky vypadá zajímavě, ale mám trochu problém si představit, od čeho se v reálu ten elektron vlastně odráží? V pokusu se kapička odráží od kapaliny, což je standardní hmotná struktura, ale elektron by se musel (nebo ne?) odrážet od nějaké "nehmotné" vlny, protože jinak by tam těch elektronů už bylo víc. Nebo tu vlnu tvoří nějaké úplně jiné částice?
Je to jen metafora. Elektron není žádná skákající kapička, ale tipuju, že ta voda je kvantové vakuum. To je je zřejmě 3D blánou, takže a ten elektron je z ní postaven, a je součástí té blány. Rozpínání vesmíru je zvětšování té blány.
Je to sice divoký obraz, ale asi o dost lepší než kapička na hladině.
Jinak kvantové vakuum sice namá přímo hmotnost, ale hmotnost produkuje (virtuální částice), a zrodilo celý vesmír, takže je to to "nejhmotnější" co známe. Nehledal bycha si nikde "nehmotnou" vlnu.
Kvantové vakuum je vlastně množina virtuálních částic a evidetně se vlní.
Ono je dobré si uvědomit, že matematika nerovná se fyzika. Matematika je pouze nástroj k tomu, jak popisovat fyzikální realitu, ale ta fyzikální realita je jen podmnožinou toho, co se dá matematikou popsat, a tedy ne všechno, co lze vymodelovat v matematice, má také svůj skutečný obraz v reálném vesmíru. Např. matematika umí popisovat spojité prostory, ale reálný vesmír na Planckově úrovni začíná hrudkovatět a může být nespojitý, stejně tak v reálu neexistuje přímka, nekonečné dělení prostoru nebo časového úseku atd. (nebo např. matematika nemá problém s teplotou -100 K, ve fyzice to problém je celkem dost ). Z toho plyne potom řada filozofických problémů, které se v historii řešily vlastně zbytečně, jen díky tomu, že lidé nepřihlíželi k tomuto rozdílu.
A obráceně, matematika je též "podmnožinou" fyziky, protože matematika zatím ve fyzice neumí některé věci popsat a navíc, stačí pár částic a už si neporadí s řešením, protože je řešení příliš složité. Takže modelovat třeba Zemi na částicové úrovni je totálně mimo schopnosti matematiky. A u některých řešení (problém 3 gravitujícíh těles) si neporadí, na rozdíl od reality. :-)
Matematika je v tomto smyslu zjednodušení fyziky, jen "drátěný" model. Ty idealizace mají své hranice uplatnění.
No, nevím,ale čistě laickým pohledem se i mně zdá, že matematika si žije vlastním životem a dostává se do oblastí, kde již její tvrzení není možno, na současné úrovni poznání a možností, ověřovat.
To Maxovo hlásání zase není tak úplně nelogické, protože v době, kdy matematika předkládá možnosti a výsledná tvrzení, za nimiž fyzika pokulhává, tak lze nabývat dojmu, že matematika je určující a hybná síla naší současnosti.
No, matika je superiorní, to jsem nezpochybňoval. Ale je jako budoucí AI.... něco si dělá a my tomu nerozumíme a ani její tvůrci tomu nerozumí, takže nelze říci, jestli dělá věci dobře nebo špatně. :-)
Jaká je role matematiky ve fyzice, fyzikové samozřejmě přesně vědí, o tom ani nemusí diskutovat. Pro filozofa je to zřejmě objev hodný zveřejnění. To další o té kvantové teorii píšete zase úplné nesmysly
Kdyby to všichni fyzikové věděli, nepíše Tegmark takové nesmysly, že podstatou reality je matematika a Hawking něco o stvoření vesmíru z ničeho, což je založeno na hlubokomyslné analýze matematického výrazu a + (-a) = 0. :-)
Zajímavé téma, moc pěkně napsáno.