Já bych si dovolil, pane Fikáček, vaše tvrzení doplnit.

Samozřejmě ve vakuu vznikají virtuální částice a když jim dáme jako překážky dvě blízko položené vodivé desky, desky se budou přitahovat víc než obvyklou vzájemnou gravitační silou.

Princip je ale v tom, že ty virtuální částice, jako součást kvantové mechaniky, mají dle své energie různou vlnovou délku, přičemž většina z nich ji má delší než vzdálenost desek a tudíž se mezi desky nedostane , zatímco menšina se mezi desky dostane. Většina s větší vlnovou délkou buší zvenku do desek a to vyvolává zdání že se desky přitahují.

Hezké, čitelné a "blbuvzdorné" vysvětlení poměrně komplikovaného fyzikálního jevu. Za mně karma a

Sklamání, Od člověka s vysokým IQ bych nečekal, že na základě "kvality" metra udělá závěr, že Francie je "bordelářský stát "..Mimochodm ta bordelářská Francie má již dlouho rychlovlaky a u nás nejsou schopni postavit ani jednu trať BRQ=PRG již 25 let....To pak my žijeme v ultra bordelářském státě

Koukám, že člověk ani nesmí zavtipkovat. Ani uvedení termínu do úvozovek nepomůže. Ani to, že tohle není sociální analýza Francie. :-)))

Je to vzrušující čtení, ale to nejdůležitější mi chybí: proč mám strkat dvě desky do vakua? Proč dvě, a proč do vakua? Dobře, jsou tam nějaké "reálné" breberky - ale k čemu to? Ti cestující se metrem přepravují odněkud někam, jejich cesta má smysl, takže i sám provoz metra má smysl, dobře, a dvě soupravy se "přitahují". OK. Ale jaký smysl mají dvě desky ve vakuu oblévané polomrtvými breberkami? Pochopím, pokud žádný, nebo jen teoretický, ale možná, někdy, se na tento schůdek nastaví další, a z něj už se bude možné na svět dívat s lepším výhledem. Takhle - nevím. Ale čte se to náramně.

"Smysl" asi není to, čím by se fyzika zabývala, co by fyzika mohla studovat. Jinak ale lidé kdysi zkoumali takovou zajímavost, takovou hračku. Pojmenovali to elektřina. Neměla to žádná smysl, by to jen zajímavé, a dnes nám to topí, svítí, pohání stroje, počítače, mobily. :-)

Zajímavý článek, pěkně a srozumitelně napsáno.

Casimir se narodil, vystudoval a pracoval v Nizozemsku. Mnoho let pracoval pro Philips. Jako člen správní rady Philipsu, zodpovědný za výzkum u Philipsu (v tzv. Natuurkundige Laboratorium), si dovedl nalézt i čas na vlastní výzkum. Byl velmi schopný člověk.