Zákon zachování peněz, aneb hra čísel mámivých

Po zveřejnění výsledků státního rozpočtu za rok 2014 se ministr financí holedbal tím, jak skvělého výsledku dosáhl. Ono dosáhnout lepšího výsledku po té mizérii minulých vlád se od hnutí a jejího předsedy ( a současně šéfa státní kasy) jako kolovrátek slibujícím, že bude líp, také jaksi čekalo.

S nečekaným růstem ekonomiky po předchozí stagnaci by také cokoliv jiného byla pěkná ostuda. Jenže čísla jsou někdy ošidná, někdy mámivá... a fyzikální zákon zachování hmoty platí stejně i pro finance (tedy pokud si odmyslíme horečné tisknutí papírků světovými bankami ).

V těchto dnech nás agentury zahrnuly zprávami, že kladné saldo rozpočtu oproti únoru minulého roku je nižší o více než polovinu. Inkaso spotřební daně u tabákových výrobků se snížilo o 16,6 miliardy korun. V souvislosti se změnou zákona se totiž obchodníci v závěru minulého roku předzásobili. Z toho tedy jasně vyplývá, že výběr spotřební daně musel být v závěru minulého roku vyšší a tím i tedy příznivější celkové saldo - tedy výše závěrečného deficitu.

Podíváme-li se na výsledný deficit státního rozpočtu za loňský rok tedy v tomto úhlu pohledu a v tomto světle ( tedy že pár miliard spotřební daně za tabákové výrobky přibylo do rozpočtu dříve, než obvykle ), hodnota jeho snížení už pak vypadá trochu jinak.
A stejné to asi bude i s nezvýšením celkového zadlužení, když jsme pěkných pár miliard dalšího dluhu opět přidali. I tímto se pan vicepremiér tak rád holedbal. Na hromádce ( pardon spíše v díře ) státního dluhu se nic nezměnilo, ale finance na zamáznutí nových dluhů jsme vzali z kupky jmění státních firem, kde byly k dispozici.
Naprosto polopatisticky : chodí-li dědeček babičce do příborníku pocucávat z flašky rum a flaška rumu na cukroví byla původně ze tří čtvrtin plná, musí do ní dědeček nalít zase tolik, kolik vypil, aby to babička nepoznala. A tak odlil z flašky, kterou babička schovávala ve špajzce. V příborníku je v láhvi rumu pořád stejně a dědeček může tvrdit, že objem rumu v láhvi se nezměnil. Ale jinde chybí ( v celé domácnosti ) - tam ubylo. No řekněte není to krásné ? Ne není ! Tyhle kejkle není možné dělat do nekonečna. Jednoho dne už totiž nebude odkud brát ty rezervy na pomyslný hospodářský a finanční úspěch. Jestli tak náhodou někdo nepočítá s tím, že tou dobou už to ale nebude jeho starost .... tak teď si nejsem jist, jestli do těch předvolebních koblih voličům nepřidávali i trochu toho rumu, aby je kapku opili ....