Ukrajina - námluvy po evropsku

Když odmítám to, co Rusko předvedlo na Krymu, nemusí to vůbec nutně znamenat, že budu schvalovat vše, co v souvislosti s děním na Ukrajině předvádí EU. Mám už v životě leccos za sebou na to, abych byl zbrklý a nepoužíval vlastní hlavu ( a v ní ten obyčejný selský rozum ). Utužovat význam přísloví : "Přítele si vybíráš, ale bratr se ti narodí" nemám v úmyslu ... 

Tak máme o dalšího potencionálního "hodného bratra" navíc. Ukrajinský premiér v pátek podepsal v Bruselu asociační dohodu s EU. Čtyři měsíce poté, co jí prezident Janukovyč podepsat odmítl, a na Ukrajině kvůli tomu propukly demonstrace, které vedly až k současnému stavu. Stavu, kdy je Ukrajina bez části svého výsostného území, které jí - alespoň posledních šedesát let - patřilo, její legitimně zvolený prezident se ukrývá neznámo kde a kdy si vlastně drtivá většina normálně uvažujících evropanů chtě nechtě musí přiznat, že vlastně neví, jestli je to, co se na Majdanu stalo, opravdu v pořádku. 

Prosperující budoucnost, přístup k evropskému trhu a politickou podporu. To vše osmadvacítka nabízí Ukrajině podle britského premiéra Davida Camerona. Poněkud rychle a zbrkle, zdá se mi. Každý rozumně uvažující člověk by přeci brzdil. Uznejte: podepsali byste se sousedem dodavatelskou smlouvu na rohlíky do vlastní hospody, když byste přes plot viděli, že má doma jen mikrovlnku a rohlíky od něj jste v životě nejedli? No já tedy určitě ne. I kdyby mi tvrdil, že jeho babičkou byla Magdalena Dobromila Rettigová. A i když se snažím sebevíc, tak zkrátka stávajícího ukrajinského premiéra a lidi kolem něj jako dobré pekaře nevidím. 

Shrňme si fakta: stávající ukrajinská vláda je poněkud nejasného politického profilu a bez legitimního základu demokratických voleb. Na Majdanu možná ještě na začátku listopadu protestovali obyčejní lidé, kteří měli již od dob Oranžové revoluce pocit, že si je politici tzv. "mažou na chleba", v závěru protestů však na tomto náměstí operovali placení profesionálové. 

Na Ukrajině jsem párkrát v životě z pracovních důvodů byl, mám tedy alespoň nějakou představu o tom, co je to Ukrajina a jak se tam žije. Poslední den svého posledního pobytu jsem ze statusu své tehdejší profese předával technologický celek objednané stavby. Tehdy jsem se také setkal s majitelem zdejší firmy: v každém rohu areálu stáli černě odění členové ochranky, za zády střelné zbraně s ukazováčky na spouštích. Ukrajinu jsem tehdy opouštěl s názorem, že tam znovu již jezdit opravdu nemusím. 

Způsob zakončení událostí na Majdanu mne přesvědčil o tom, že se tam zřejmě od té doby nic nezměnilo. Země se zmítá v nesmírně komplikované situaci, je vnitřně rozdělená, a velmi blízko státního bankrotu. Ukrajina dnes rozhodně nesplňuje Kodaňská kritéria, což je základní podmínka k zahájení předvstupních jednání do Evropské unie. Jakékoliv výjimky zdůvodněné mimořádnou situací jsou obecně považovány za naprosto neakceptovatelné.

A ejhle, asociační dohoda - ještě tedy ne svatba, ale takové rychlé a pěkně zostra vzaté námluvy. Stejně sebevražedné, jako nezodpovědné návrhy na urychlené rozšiřování Unie, které v případě Ukrajiny předvedl koncem roku bez jakéhokoliv mandátu český eurokomisař Štefan Füle. Přitom stejná Evropská Unie při pohledu do zrcadla musí pamatovat případ podobných snah o připojování Turecka: ačkoliv má tento stát podepsánu asociační dohodu s evropským společenstvím již od 60. let, má od roku 1999, kdy se stala oficiální kandidátskou zemí, splněn pouze jeden závazek z výše uvedených Kodaňských kritérií. Moje babička říkávala, že jen blbec se spálí dvakrát...

Co se tedy skrývá za rychlostí, s jakou byla podepsána asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou? Kromě geopolitické sféry vlivu zřejmě jednoznačně ekonomické důvody: vzhledem ke svému trhu pro 50 milionů obyvatel lze totiž Ukrajinu označit za spícího obra. Jestliže se Ukrajině podaří vyřešit současné politické problémy a nastartovat zemi k dlouhodobějšímu růstu, může to být pro evropský byznys jedinečná příležitost. Nejperspektivnějším odvětvím by byla energetika a infrastruktura, zajímavé to ale může být i v zemědělství, potravinářství, strojírenství nebo chemii. Jenže brousit si na něco zuby, když nevíte, jestli je to vůbec k jídlu, je o střeva...

Trochu to připomíná chování středověkých panovníků. Jen s tím rozdílem, že tehdy se namísto asociačních dohod konaly svatby.